Základní kolo Svojsíkova závodu 2015

Věc: Operace Svojsíkův závod
Místo: Základna XCOM, koupaliště Tlučná
Čas: 15. – 17. 5. 2015

Přípravné operace akce určené k vyhledání a zničení cizáckých mimozemských aktivit na planetě Zemi započaly v pátek 15. května, kdy se jednotky agentů, připravené zúčastnit se této náročné mise, začaly sjíždět na základnu XCOM. Už z dálky je nevítal nikdo jiný než maskot závodu, spřátelený mimozemšťan jménem Evžen. V 18:00 středoevropského času byla již většina jednotek na místě a na společném nástupu velitel základny všechny seznámil s časovým rozvržením celého operace a také s pravidly využívání základny. O hodinu později, když už byla dostavěna většina stanů a agenti se jaksepatří zabydleli, bylo před námi představení všech 13 jednotek. Každá z nich ho pojala osobitým způsobem, a tak nás čekala záplava scének, obrázků, originálních hlášení nebo pozvánka na videa, jejichž promítání se odložilo na pozdější hodiny. Zatímco samotní agenti soustředili veškeré své síly na zanechání co nejlepšího prvního dojmu, jejich doprovodi a také místní agenti se zúčastnili školení k zítřejšímu dni. Všechny jednotky poté dostaly složku s přísně tajnými informacemi obsahující mapu okolí s rozmístěním, fotografiemi a popisy jednotlivých úkolů zítřejší operace, aby si vše mohly důkladně rozmyslet a naplánovat. Večer následovalo slíbené promítání a také posezení u ohně. A tak skončil den první a nezbývalo než jít načerpat potřebné síly na ten následující.

Fotogalerie: Základní kolo Svojsíkova závodu 2015

Číst dál...

Velikonoční výprava na Buben 2015

Za několikero horami, několikero řekami a několikero lesy se na kopci tyčí zřícenina hradu, kterou obrůstají stromy kolem dokola a vede k ní cesta plná dobrodružství. Říká se, že na tomto hradě se dokonce kdysi ukrýval i obrovský poklad, který se zjevoval jen na Velikonoční pondělí a byl tak velký, že by i z nejchudšího chudáka ze všech chudáků udělal nejbohatšího zbohatlíka ze všech zbohatlíků. Tento poklad se na hradě snažila najít už spousta odvážlivců, a pokud je nám dobře známo, tak ani jeden z nich nikdy neprošel přes 5 bran vedoucích k zřícenině. Je tu však někdo, kdo ví jak na to, ale není tak odvážný, aby se tam vydal sám. Jmenuje se Zajda Pajda a mluví jen s hodnými a odvážnými lidmi. A jak mu dokázat, že jsme odvážní? Musíme projít dobrodružnou cestou až k zřícenině hradu Buben a pak se uvidí, co bude dál...
Na základě této legendy jsme se společně se Zajdou Pajdou vydali na cestu za pokladem. Museli jsme projít bažinou, ve které nás před utopením zachránil malý ostrůvek, který nás všechny musel unést. Prošli jsme také skrz zamlžený les, ve kterém nebylo přes mlhu vidět ani na krok. Neminula nás ani zkouška, kterou nám přichystala nepřízeň počasí, ale my jsme se nenechali odradit a dokonce jsme si pro zpříjemnění cesty zahráli i pár her. Když jsme došli do cíle, opekli jsme si buřty na ohýnku, a pak nás čekalo velké finále - projít přes pět bran, které se odemykaly speciální barevnou kombinací. Přijít na tu správnou kombinaci nám sice dalo napřed trochu zabrat, ale nakonec jsme se hravě přes všech pět bran dostali. Nahoře nás čekala zašifrovaná zpráva, která nám oznamovala, že se zde bohužel žádný poklad nevyskytuje, ale že je tu pro nás ukrytá alespoň odměna za statečnost. Sladkou odměnou jsme se tedy posílili a vydali jsme se na cestu domů.

Fotogalerie: Velikonoční výprava na Buben 2015

Středisková chata 2015

V pátek 27. března se čtyřicítka odvážlivců sešla u autobusu, aby se mohla společně vydat na tradiční střediskový víkendový pobyt na chatě. Útočištěm se nám opět stal Dům sv. Vintíře v Dobré Vodě u Hartmanic. Páteční večer patřil seznamovacím hrám, ale zbytek víkendu už pak jednoznačně ovládla celoroční hra, a tedy další dobrodružství odvážného Katsura. V sobotu jsme se učili a při všemožných disciplínách se zdokonalovali v práci s čínskými hůlkami, abychom byli řádně připraveni na speciální (a výborný!) oběd, který jsme pomocí nich následně úspěšně zdolali. Přestože sem tam venku ležely ještě zbytky sněhu, krásně svítilo sluníčko, a to nás vylákalo na menší procházku po okolí, konkrétně na naučnou stezku Hamižná. Cestou se nám bohužel zaběhl Katsurův bílý čtyřnohý přítel Saburo, a tak bylo úkolem ho podle stop co nejrychleji najít. To se nám naštěstí podařilo a nejúspěšnější sběrači stop a také nálezce samotného Sabura byli odměněni dalšími body. Sobotní večer pak patřil deskovým hrám a také zpěvu s kytarou. Nedělní ráno nám přichystalo nepříjemné překvapení v podobě deště, celý den jsme tedy strávili uvnitř. Dopoledne jsme dostali texty týkající se hry, jenomže byly psány japonsky. Písmenka s překladem se ale jakousi shodou náhod objevila po celé chatě, stačilo tak jen je najít, zapamatovat si a v překládací místnosti je správně zapsat. Po obědě přišel čas na to zabalit si, uklidit pokoje a do příjezdu autobusu si ještě zahrát nějakou tu deskovku. A co napsat závěrem? Snad jen, že víkend zkrátka utekl jako voda, a když jsme v neděli navečer vystupovali v Tlučné z autobusu, mohli jsme mít všichni dobrý pocit – Katsuro se totiž opět přiblížil svému cíli, odváželi jsme si pěkné zážitky a taky nové praktické zkušenosti (no řekněte, kdo z vás by se před víkendem zvládl najíst jen s hůlkami?).

Fotogalerie: Středisková chata 2015

Střediskovka Ulička

Ze zpráv nalezených v batohu uprchlého kapitána Katsuro vyrozuměl, že další úlomky jsou střeženy na starém hradě Fukuoka. A tak se 14. února skupinka asi dvaceti odvážlivců vydala najít skrytou cestu do tohoto hradu. Jediným možným způsobem, jak se do hradu dostat, bylo nepozorované vniknutí. Jediná cesta, která do hradu vedla, byla dlouhá chodba plná polospících stráží. Ty však byly připraveny rychle reagovat na jakýkoliv podezřelý zvuk, či neznámého příchozího. Tak musel Katsuro využít všech schopností, které se za celý výcvik naučil, a použít je k nepozorovanému průchodu uličkou. Každý odvážlivec si tedy vyzkoušel, jaké to je proplížit se uličkou několika stráží, které mají zavázané oči a smějí tak používat jen sluch k tomu, aby mohly vrhnout připravený hadrový shuriken. Uličkou úspěšně proběhli všichni účastníci a díky tomu našli v hradu Fukuoka další část magického úlomku moci, který potřebují k tomu, aby mohli zachránit své přátele.

Fotogalerie: Střediskovka Ulička

Stěhování klubovny

„Příští víkend se přestěhujeme!“ Tak právě tahle věta, pronesená na pravidelné schůzce klubu v pátek 23. ledna, zahájila avizované přemístění skautské klubovny ze suterénu MŠ do prostor bývalé malé budovy ZŠ. Se stěhováním jsme počítali, jen nikdo z nás netušil, že to přijde takhle brzy. Pracovníci OÚ totiž zvládli slíbené úpravy v rekordním čase, za což jim i vedení obce patří náš velký dík. 1. patro ZŠ bylo nově vymalováno, v jedné z místností byl položený nový koberec a vše tak čekalo jen na náš příchod. Ještě v pátek na klubu se tak ve staré klubovně sundaly veškeré nástěnky, diplomy a dekorace ze zdí a během následujícího týdne tu proběhly poslední družinové schůzky.

Fotogalerie: Stěhování klubovny

Číst dál...

Střediskovka Rýže

V neděli 7. 12. ve 14 hodin se u klubovny sešla téměř dvacítka bojovníků, připravená zdolat další úkol. Od chvíle, kdy jsme se viděli naposledy, se Katsurovy zásoby jídla značně ztenčily, a proto byl cíl dnešního snažení jasný – uspokojit kručící žaludek a sehnat si zásoby rýže na další období. Vypravili jsme se tedy společně na prostranství za školu, kde nějací zemědělci obhospodařovali své rýžové pole. Všichni sběrači byli vybavení mističkou a směle se vrhli za sběrem životně důležité suroviny. Zemědělcům, kteří zde pracovali, se jejich počínání samozřejmě vůbec nezamlouvalo, a proto sběrače nejen chytali, ale také jim vysypávali pracně nasbíraná zrnka. Jako kdyby nestačilo, že pole bylo tak zarostlé, že najít i jen několik rýžových zrnek se jevilo jako hotový zázrak. I přesto se většině sběračů podařilo alespoň několik jich ukořistit. A s blížícím se koncem času vyhrazeného pro sběr přišla poslední velká příležitost dozásobit se ve chvíli, kdy zemědělcům skončila pracovní směna a pole tedy zůstalo nechráněné. „Tak honem, dosbírat a jde se počítat!“ zavelel Kubička a my jsme se vrátili do klubovny. Tady si každý sběrač poctivě spočítal zrnka a nahlásil jejich počet. A abych nezapomněla, možná se vám to bude zdát jako neuvěřitelná náhoda, ale na rozbahněném poli se Katsurům podařilo nalézt další kousek medailonu moci. A ještě než se rozloučíme – zajímá vás, kdo v příštím období bude nejméně hladovět, protože si připravil největší zásobu? Tak to se dozvíte opět na nástěnce v klubovně, kde všem dnešním účastníkům do obálek přibyde i další kousek talismanu.

Fotogalerie: Střediskovka rýže

Listopadové překvapení

V sobotu 29. listopadu nastal ten správný den. Den, kdy Katsuro mohl proniknout do tajemného světa duchů a získat tak další střípek talismanu nesmírné moci. Takovou příležitost jsme si samozřejmě nemohli nechat ujít, a tak se nás o půl páté u klubovny sešlo přes třicet. Společně jsme, pouze za svitu lucerniček, vyrazili nejprve na okraj lesa. Tady bylo naším úkolem vypustit průzkumné balóny, které by ozářily posvátnou půdu a přilákaly místní duchy. Světlo putovalo oblohou a my se vydali k nedalekému úlu. Právě zde se totiž zjevil hodný duch Juchuch.

Číst dál...