Letní tábor 2023

Letní tábor se uskuteční v termínu 8.–22. července 2023 nedaleko obce Rozněvice u Pernarce.

Přihlášky děti dostanou na schůzkách od rádců nebo je možné stáhnout si je také ZDE.

Termín odevzdání přihlášek je 31. května 2023, v červnu děti na schůzkách obdrží podrobnější informace ohledně vybavení, potřebných dokumentů, pokyny k platbě…

V úterý 30. května od 18 hodin proběhne v klubovně dobrovolná informační schůzka k táboru (především pro rodiče dětí, které pojedou poprvé) spojená s burzou krojů (bude možné zakoupit použitý kroj, nášivky, prodat/vyměnit malý kroj za větší). V případě dotazů můžete také kontaktovat vedoucí tábora Michalu Mathauserovou (Maty) – 604 847 495.

 

Letní tábor 2022

Letošní letní tábor se uskuteční v termínu 9.–23. července 2022 u obce Rozněvice u Pernarce.

Od pondělí 9. května budou děti na schůzkách dostávat přihlášky, případně je možné stáhnout si je také zde: https://drive.google.com/file/d/1kOsmitltHHNqA-0mdPc28ZzhtRVZhX9M/view

Termín odevzdání přihlášek je 31. května 2022, v červnu děti na schůzkách obdrží podrobnější informace ohledně vybavení, potřebných dokumentů, pokyny k platbě…

Ve čtvrtek 2. června od 18 hodin proběhne v klubovně dobrovolná informační schůzka k táboru (především pro rodiče dětí, které pojedou poprvé) spojená s burzou krojů (bude možné zakoupit použitý kroj, nášivky, prodat/vyměnit malý kroj za větší).

V případě dotazů můžete také kontaktovat vedoucí tábora Michalu Mathauserovou (Maty) – 604 847 495.

Přihlášky na letní tábor 2021

Od pondělí 24. 5. 2021 budou rádci družin na schůzkách rozdávat dětem přihlášky na letní tábor, který proběhne v termínu 10.–24. 7. 2021 u obce Líšina.

Přihlášky si také můžete stáhnout zde: https://drive.google.com/file/d/1Zo-_cweVumYZIRMJMqyxukNVaHGhL3Gc/view?fbclid=IwAR07gcM7zYreDIzLc0aFzqzu-z4P-IrwtlMJ94EgHtwEQPF624_jPIbYTh8

Termín odevzdání přihlášek je 13. 6. 2021, následně dostanete podrobnější informace k vybavení, platbě, potřebným dokumentům…

Pro zájemce proběhne v pátek 18. 6. 2021 od 18 hodin v klubovně dobrovolná informační schůzka spojená s burzou použitých krojů. V případě dotazů můžete také kontaktovat vedoucího tábora Kubičku nebo zástupkyni vedoucího tábora Maty.

P.S. Upozorňujeme, že pro účast na táboře budou pravděpodobně třeba negativní testy, tábor také může být v případě náhlé změny epidemické situace zrušen.

Tábor 2019 Pán Prstenů

Záznamy o válce o Prsten tak jak jsou uloženy v Minas Tirith sepsané trpaslíkem Gimlim

V sobotu 6. července třetího věku začal v Kraji nedaleko Hobitína náš tábor. V táboře děti přivítal hobit Bilbo Pytlík a jeho synovec Frodo. Večer jsme všichni oslavili Bilbovy stojedenácté a Frodovy třiatřicáté narozeniny. Dokonce přijel Gandalf Šedý, přítel Bibla a mocný čaroděj. V průběhu oslavy nám Frodo vysvětlil táborový řád. Byl nás tam celý veletucet, přes 60 zúčastněných. Po oslavě měl Bilbo proslov, kde oznámil, že odchází na další ze svých výprav za elfy. Z důvodu přejedení a přepití na oslavě jsme zůstali v Kraji a Bilbo se vydal na cestu sám.

Další den se hobiti (děti) rozdělovali pomocí poznávaní svých předků do družin, a to podle rodů: Pytlíků, Hrdonožků, Křepelků, Bombadilů, Bralů a Chluponožků. Odpoledne se nám podařilo získat Bilbův starý prsten. Gandalfa však tento prsten znepokojoval, a proto ho prohlédnul. Zjistil, že se jedná o Jeden prsten stvořený temným pánem Sauronem. Aby získal více informací, rozhodl se navštívit svého přítele a kolegu Sarumana Bílého, také kouzelníka a znalce historie Středozemě. Před odjezdem se dohodl s hobity a s Frodem, že se s nimi potká další den v Hůrce v hostinci U Skákavého poníka.

Hobiti to však neměli jednoduché, protože cestu jim zablokovali Nazgûlové, prstenové přízraky, které jsou ovládané temnou mocí a jejichž úkolem je získal Jeden prsten pro temného pána. Ale díky hobití mrštnosti a nenápadnosti se jim povedlo dostat přes Starý hvozd až do Hůrky. V hostinci se však dozvěděli, že Gandalf nedorazil, jak slíbil. Naštěstí pro ně byl v hostinci jeho přítel jménem Aragorn, i když mu všichni v Hůrce říkali Chodec. Ten hobitům poradil, aby se s prstenem vydali do Roklinky za paní Arwen – elfkou, večernicí svého lidu.

Ale předtím, než mohli vyrazit, si hobiti museli projit tréninkem tzv. tábornické dovednosti. Při tomto tréninku si vyzkoušeli vše potřebné na dlouhou cestu – jak si správně rozdělat oheň, jak zacházet a pracovat s nástroji, jak si postavit přístřešek, jak se orientovat v přírodě, jak si zabalit batoh na dlouhou výpravu nebo jak poznat různé druhy rostlin. To vše na cestu potřebovali.

Cesta do Roklinky byla dlouhá a trvala téměř celý den. Vedla přes mnohé řeky (silnice), které museli hobiti s pomocí Aragorna přebrodit. V půli cesty se dostali ke kopci jménem Větrov, kde stály zbytky věže Amon Sûl. Tam potkali mocného válečníka trpaslíka Gimliho a elfího prince z Temného hvozdu Legolase. O tyto dva bojovníky pak hobití rody mezi sebou soutěžily ve stavbě nejvyšší mohyly z kamenů. Rod, který vyhrál, mohl trpaslíka nebo elfa doprovázet do Roklinky, ale musel být na pozoru, protože ostatní rody mu doprovod mohli cestou ukrást. Po příchodu do Roklinky byli všichni přivítáni a občerstveni. Po dlouhé cestě pak byli hobiti velmi unaveni, proto se řešení nechalo na další den.  

Všichni znaveni z cesty strávili další den odpočinkovými aktivitami až do večera, kdy proběhla Arwenina rada. Tam bylo rozhodnuto o zničení prstenu. I přes pokus Gimliho zničit prsten vlastní sekerou bylo vyjeveno, že prsten lze zničit pouze v Hoře osudu uprostřed země Mordor, kde sídlí Sauron. O nesení prstenu se strhla hádka, až se nabídl Frodo, že prsten odnese do Mordoru. K němu se přidalo dalších osm osob a tím vzniklo Společenstvo Prstenu. Ve Společenstvu byli hobiti Smíšek, Sam, Pipin a Frodo, za lidi Aragorn, ze kterého se vyklubal Isildurův dědic a dědic gondorského trůnu, a Boromir z Gondoru, elf Legolas, trpaslík Gimli a Gandalf, který na radu dorazil a odhalil zradu Sarumana Bílého, který je na straně zla.

Cesta Společenstvo a hobity zavedla z Roklinky až do lesa Lothlórien, kde potkali paní Galadriel, mocnou elfí královnu. Ta jim poradila dál využít kratší, ale temnější cestu přes Morii. Pokus projít zaniklým trpasličím královstvím v Morii se však nepodařil, protože výpravu zastavil Balrog, démon z dávného světa. Gandalf obětoval svůj život, aby mohlo Společenstvo uniknout. Po nepodařeném průchodu Morií jim paní Galadriel povolila přespat v jejím magickém lese.

Další kroky Společenstva vedly do lidského království Rohanu, kde se mu povedlo vyhnat zrádného Grímu Červivce, který otrávil pomocí Sarumanových kouzel královu mysl. Po vyléčení krále se schylovalo k největší bitvě hobitího dobrodružství, kdy se se vší armádou vytáhlo na sídlo Sarumana, tedy na Železný pas, který byl plný skřetů. Boj trval celý den, síly se přelévaly na jednu nebo na druhou stranu, hromady mrtvých skřetů se vršily na sebe. Nakonec se povedlo dostat přes poslední linii obrany, Železný pas byl dobyt a Saruman poražen.

Nebyl však čas oslavovat, protože zatímco se bojovalo o Železný pas, Sauron vytáhl se svojí armádou na Minas Tirith, hlavní město Gondoru. Pokud by toto město padlo, poslední plamínek naděje by zhasl. Aragorn navrhl, abychom znovu nalezli a skuli Elendilův meč Anduril. Ten však byl zničen a pro jeho úlomky se hobiti museli vydat. Jejich lokaci museli vyluštit ze starých elfských spisů. Meč se jim i přes obtížnou cestu povedlo znovu skout, a tak se mohlo Společenstvo vydat do Minas Tirith a porazit Sauronovu armádu. Ta díky Andurilu byla velmi snadno porážena a zbývalo porazit jen Saurona. 

Aby se hobiti dostali k Hoře osudu, museli odlákat Sauronovo oko. Na to si vyrobili panáky, které oblékli do svého oblečení, aby se oko zaměřilo na ně a nevšimlo si postupu hobitů k Hoře osudu. Po setmění se všichni vydali ke vchodu Amon Amarth, kde Frodo vhodil Jeden prsten do výhně, ze které vzešel, a tím byl zničen. Moc prstenu přestala a Sauron byl poražen. Třetí věk skončil a v Minas Tirith byl Aragorn korunován na krále Gondoru.

Po korunovaci proběhlo vyhlášení nejlepší družiny a byly rozdány odměny za snahu v boji proti temnotě. To už ale byl pátek a blížil se čas odjezdu, tábor se začal bourat, probíhalo focení a poslední loučení s loukou nedaleko Rozněvic, která nám byla po dva (pro někoho tři) týdny domovem.

Fotogalerie: Tábor 2019 Pán Prstenů

Tábor 2018 Harry Potter

Byla sobota 7. července a na speciálním nástupišti 9 a 3/4 u kapličky se scházeli nedočkaví studenti a taky studentky z řad místních skautů, aby nastoupili do expresu mířícího rovnou do školy čar a kouzel v Bradavicích.

Až na místo všechny bezpečně dovedl Hagrid a večer čekalo na celkem šedesátku studentů a učitelů slavnostní rozřazování do kolejí. Brumbál četl seznam studentů a moudrý klobouk si dával záležet na výběru a mezi výkřiky: Nebelvír! Havraspár! Mrzimor! či Zmijozel! jsme se tak dozvěděli mnoho zajímavého. Student Nebelvíru Harry Potter pak prváky seznámil se školním řádem.

V dalších dnech si studenti dokoupili hůlky v  Olivanderově zájezdním obchůdku a taky si vyrobili kolejní koště. Z informací od učitelů i Denního věštce se postupně dozvídali více o kouzelnickém světě, jehož součástí se stali. Čas ve škole rychle ubíhal, ať už na hodinách obrany proti černé magii či létání na koštěti, při astronomii, během ošetřování studentů zraněných při výuce vzácných tvorů, v zápalu boje při famfrpálu, v turnaji o ohnivý pohár nebo při nezištném získávání ponožek k osvobození milého domácího skřítka Dobbyho.

Do okolí školy se však začínaly podivně stahovat temné síly, v čele s pánem zla Voldemortem. Poté, co se pokusil získat kámen mudrců a také zařídil otevření tajemné komnaty, studenti pochopili, že je opravdovou hrozbou. Asi nejnáročnější zkouškou si pak koleje prošly během víkendu, kdy Voldemort se svými smrtijedy na čas získal na svoji stranu studenty Mrzimoru a Zmijozelu. Nápor se podařilo ustát, ale bylo nutné zjistit, jak se zlem jednou provždy skoncovat.

K našemu velkému štěstí byl součástí učitelského sboru také profesor Křiklan, kterému stačilo připravit něco dobrého na zub a ochotně nám vydal svoji vzpomínku. Ta říkala, že k zastavení Voldemorta bude potřeba najít všechny viteály, tedy předměty, do nichž pán zla ukryl části své duše. Další dny tak studenti strávili jejich vyhledáváním a získáváním. Těsně před odjezdem se podařilo shromáždit všechny a po jejich zničení, závěrečném boji s Voldemortem a společném oživení Harryho Pottera si studenti mohli užít poslední večer oslavami vyhlášení školního poháru.

A během závěrečného balení  celého tábora všichni mohli přemýšlet nad tím, jak si začátek léta užili – ve víru her, ale i získávání nových vědomostí a dovedností, při zpívacích ohních i závěrečném slibovém, na službách i nočních hlídkách, zkrátka v každodenním táborovém režimu.

14 dní uteklo jako voda, dobro zvítězilo nad zlem, a tak nezbývalo než školu uzavřít a těšit se, co nás čeká v příštím školním roce.

Fotogalerie: Tábor 2018 Harry Potter

Tábor R&R 2018

Začátek letních prázdnin jsme jako každým rokem přivítali 30. června balením klubovny a táborového vybavení. Letošní rok byl tento začátek velmi hektický z důvodu změny termínu odjezdu a zařizování kamionu, ale nakonec jsme vše zdárně zvládli, naložili a vydali se na zelenou louku nedaleko Rozněvic u Pernarce.

Zde jsme se čile pustili do stavění a část z nás se vydala vypomoct s disciplínami pro děti na oslavy 100. výročí založení republiky do Tlučné. V sobotu večer už jsme se všichni po dlouhém dni sešli u večeře a plánovali, co vše musíme stihnout – kromě tradičních „tanečků“ nás tento rok čekala i nová lávka ke sprchám a lavičky, které si tajemní návštěvníci v průběhu roku přivlastnili.

Celý týden se pak nesl v duchu stavění tábora prokládaného odpolední zábavou, kdy slunce pražilo a žaludky byly příliš plné na pokračování v práci. Tato odpoledne pak vešla ve známost jako „rychlá Krycí jména“ – naše oblíbená stolní hra. Přízvisko „rychlá“ je zde pouze na zmatení, většinou jsme ztratili pojem o čase. Po odpoledním pracovním nasazení jsme se zase scházeli u ohně s kytarou či v jídelně u her.

I přes prvotní obavy jsme neměli časový skluz, a mohli se tak v sobotu 7. července odpočatí radovat z příjezdu dětí, který zahájil náš dětský tábor – letos s tématikou Harryho Pottera a Bradavic.

Fotogalerie: Tábor R&R 2018

Tábor 2017 Piráti z Karibiku

Ahoj, mořský vlku!

Jakožto kapitán Černé perly bych ti chtěl poděkovat za to, jak jsi mi pomohl najít poklad, užít si ho a pak ho zase sehnat zpět, abychom se zbavili toho aztéckého prokletí. Jaká to smůla… Ale co, byla to zábava.

Vzpomínáš, jak jsme se prvně poznali? Poslal jsem Ti a mnohým dalším dopis, abychom se 8. 7. 2017 shromáždili v Rozněvicích u Pernarce a společně se vydali hledat poklad. Ukázalo se vás hodně, to se musí nechat, jinak bychom to taky nezvládli. Domluvili jsme si nějaká pravidla, pobavili se a pak šli hned na věc.

Během prvních dní jsme společnými silami nalezli místo pokladu a jedna z posádek měla tu čest ho pro mě vykopat a odnést zpátky do doupěte, abychom si ho užili. A tak jsme řádně slavili a podělili se se všemi, kteří k získání pokladu čímkoliv přispěli. Jenže při večerním poděkování bohyni Kalypso za pěkný úlovek jsme zjistili, že poklad je prokletý… No, a pak se to vezlo jedno po druhém. Nejenom, že jsme se pokladu ještě nestihli nabažit, ale podíly všech se musely vrátit, a to do poslední mince. A tak začala honba za získáváním podílů zpět. Plavili jsme se do nejskrytějších koutů Karibiku, potápěli se v zátokách a získávali tak všemožná bohatství, která se tam skrývala, pomáhali jsme papouškovi, aby byl veselejší, zachránili jsme několik námořníků ze ztroskotané lodě, vyráběli jsme vlastní lodičky i s posádkou, se kterými jsme potom uspořádali závody, naučili se pracovat s mapou, buzolou a GPS v telefonu, připravili jsme si spoustu vtipných scének a hudebních vystoupení a taky jsme se dozvěděli zajímavé informace během několika přednášek. V neposlední řadě jsme zvládli odrazit také útok Davyho Jonese a osvobodili jsme tak nejhamižnější z nás od černé tečky, tedy označení toho, pro koho si přijde Kraken. Po tom všem a po shromáždění celého pokladu nazpátek jsme mohli konečně sejmout kletbu. Jenže v noci před naším vytouženým osvobozením nám poklad někdo ukradl. A tak přišel čas na můj kompas, který vystopoval zloděje a my je poté mohli společnými silami porazit, odnést poklad na místo, kde jsme ho vykopali, a konečně se tak zbavit prokletí. A aby vám to nebylo líto, tak jsem dokonce obětoval část své předešlé kořisti, kterou jste si poté podle zásluh rozdělili.

Nu musíš uznat, že to bylo vážně úchvatné čtrnáctidenní dobrodružství. A proto bych tě chtěl… ale ne, už je to tu zase, víš, jak jsem se posledně zmiňoval o tom, že po mě šla hospodská… tak teď si vede i kamarády…

Ahoj, Jack Sparrow

Fotogalerie: Tábor 2017 Piráti z Karibiku