Tábor 2018 Harry Potter

Byla sobota 7. července a na speciálním nástupišti 9 a 3/4 u kapličky se scházeli nedočkaví studenti a taky studentky z řad místních skautů, aby nastoupili do expresu mířícího rovnou do školy čar a kouzel v Bradavicích.

Až na místo všechny bezpečně dovedl Hagrid a večer čekalo na celkem šedesátku studentů a učitelů slavnostní rozřazování do kolejí. Brumbál četl seznam studentů a moudrý klobouk si dával záležet na výběru a mezi výkřiky: Nebelvír! Havraspár! Mrzimor! či Zmijozel! jsme se tak dozvěděli mnoho zajímavého. Student Nebelvíru Harry Potter pak prváky seznámil se školním řádem.

V dalších dnech si studenti dokoupili hůlky v  Olivanderově zájezdním obchůdku a taky si vyrobili kolejní koště. Z informací od učitelů i Denního věštce se postupně dozvídali více o kouzelnickém světě, jehož součástí se stali. Čas ve škole rychle ubíhal, ať už na hodinách obrany proti černé magii či létání na koštěti, při astronomii, během ošetřování studentů zraněných při výuce vzácných tvorů, v zápalu boje při famfrpálu, v turnaji o ohnivý pohár nebo při nezištném získávání ponožek k osvobození milého domácího skřítka Dobbyho.

Do okolí školy se však začínaly podivně stahovat temné síly, v čele s pánem zla Voldemortem. Poté, co se pokusil získat kámen mudrců a také zařídil otevření tajemné komnaty, studenti pochopili, že je opravdovou hrozbou. Asi nejnáročnější zkouškou si pak koleje prošly během víkendu, kdy Voldemort se svými smrtijedy na čas získal na svoji stranu studenty Mrzimoru a Zmijozelu. Nápor se podařilo ustát, ale bylo nutné zjistit, jak se zlem jednou provždy skoncovat.

K našemu velkému štěstí byl součástí učitelského sboru také profesor Křiklan, kterému stačilo připravit něco dobrého na zub a ochotně nám vydal svoji vzpomínku. Ta říkala, že k zastavení Voldemorta bude potřeba najít všechny viteály, tedy předměty, do nichž pán zla ukryl části své duše. Další dny tak studenti strávili jejich vyhledáváním a získáváním. Těsně před odjezdem se podařilo shromáždit všechny a po jejich zničení, závěrečném boji s Voldemortem a společném oživení Harryho Pottera si studenti mohli užít poslední večer oslavami vyhlášení školního poháru.

A během závěrečného balení  celého tábora všichni mohli přemýšlet nad tím, jak si začátek léta užili – ve víru her, ale i získávání nových vědomostí a dovedností, při zpívacích ohních i závěrečném slibovém, na službách i nočních hlídkách, zkrátka v každodenním táborovém režimu.

14 dní uteklo jako voda, dobro zvítězilo nad zlem, a tak nezbývalo než školu uzavřít a těšit se, co nás čeká v příštím školním roce.

Fotogalerie: Tábor 2018 Harry Potter

Tábor R&R 2018

Začátek letních prázdnin jsme jako každým rokem přivítali 30. června balením klubovny a táborového vybavení. Letošní rok byl tento začátek velmi hektický z důvodu změny termínu odjezdu a zařizování kamionu, ale nakonec jsme vše zdárně zvládli, naložili a vydali se na zelenou louku nedaleko Rozněvic u Pernarce.

Zde jsme se čile pustili do stavění a část z nás se vydala vypomoct s disciplínami pro děti na oslavy 100. výročí založení republiky do Tlučné. V sobotu večer už jsme se všichni po dlouhém dni sešli u večeře a plánovali, co vše musíme stihnout – kromě tradičních „tanečků“ nás tento rok čekala i nová lávka ke sprchám a lavičky, které si tajemní návštěvníci v průběhu roku přivlastnili.

Celý týden se pak nesl v duchu stavění tábora prokládaného odpolední zábavou, kdy slunce pražilo a žaludky byly příliš plné na pokračování v práci. Tato odpoledne pak vešla ve známost jako „rychlá Krycí jména“ – naše oblíbená stolní hra. Přízvisko „rychlá“ je zde pouze na zmatení, většinou jsme ztratili pojem o čase. Po odpoledním pracovním nasazení jsme se zase scházeli u ohně s kytarou či v jídelně u her.

I přes prvotní obavy jsme neměli časový skluz, a mohli se tak v sobotu 7. července odpočatí radovat z příjezdu dětí, který zahájil náš dětský tábor – letos s tématikou Harryho Pottera a Bradavic.

Fotogalerie: Tábor R&R 2018

Tábor 2017 Piráti z Karibiku

Ahoj, mořský vlku!

Jakožto kapitán Černé perly bych ti chtěl poděkovat za to, jak jsi mi pomohl najít poklad, užít si ho a pak ho zase sehnat zpět, abychom se zbavili toho aztéckého prokletí. Jaká to smůla… Ale co, byla to zábava.

Vzpomínáš, jak jsme se prvně poznali? Poslal jsem Ti a mnohým dalším dopis, abychom se 8. 7. 2017 shromáždili v Rozněvicích u Pernarce a společně se vydali hledat poklad. Ukázalo se vás hodně, to se musí nechat, jinak bychom to taky nezvládli. Domluvili jsme si nějaká pravidla, pobavili se a pak šli hned na věc.

Během prvních dní jsme společnými silami nalezli místo pokladu a jedna z posádek měla tu čest ho pro mě vykopat a odnést zpátky do doupěte, abychom si ho užili. A tak jsme řádně slavili a podělili se se všemi, kteří k získání pokladu čímkoliv přispěli. Jenže při večerním poděkování bohyni Kalypso za pěkný úlovek jsme zjistili, že poklad je prokletý… No, a pak se to vezlo jedno po druhém. Nejenom, že jsme se pokladu ještě nestihli nabažit, ale podíly všech se musely vrátit, a to do poslední mince. A tak začala honba za získáváním podílů zpět. Plavili jsme se do nejskrytějších koutů Karibiku, potápěli se v zátokách a získávali tak všemožná bohatství, která se tam skrývala, pomáhali jsme papouškovi, aby byl veselejší, zachránili jsme několik námořníků ze ztroskotané lodě, vyráběli jsme vlastní lodičky i s posádkou, se kterými jsme potom uspořádali závody, naučili se pracovat s mapou, buzolou a GPS v telefonu, připravili jsme si spoustu vtipných scének a hudebních vystoupení a taky jsme se dozvěděli zajímavé informace během několika přednášek. V neposlední řadě jsme zvládli odrazit také útok Davyho Jonese a osvobodili jsme tak nejhamižnější z nás od černé tečky, tedy označení toho, pro koho si přijde Kraken. Po tom všem a po shromáždění celého pokladu nazpátek jsme mohli konečně sejmout kletbu. Jenže v noci před naším vytouženým osvobozením nám poklad někdo ukradl. A tak přišel čas na můj kompas, který vystopoval zloděje a my je poté mohli společnými silami porazit, odnést poklad na místo, kde jsme ho vykopali, a konečně se tak zbavit prokletí. A aby vám to nebylo líto, tak jsem dokonce obětoval část své předešlé kořisti, kterou jste si poté podle zásluh rozdělili.

Nu musíš uznat, že to bylo vážně úchvatné čtrnáctidenní dobrodružství. A proto bych tě chtěl… ale ne, už je to tu zase, víš, jak jsem se posledně zmiňoval o tom, že po mě šla hospodská… tak teď si vede i kamarády…

Ahoj, Jack Sparrow

Fotogalerie: Tábor 2017 Piráti z Karibiku

Tábor R&R 2017

Byla sobota, 1. července, a na malou louku u Rozněvic dorazilo, doprovázeno letní přeháňkou, několik aut, z nichž vyskákaly skupinky teenagerů a začaly se dožadovat kamionu.

Podivná scénka? Ale vůbec ne. To právě začínal tábor střediska Krokodýl Tlučná. V kamionu bylo naloženo to, v čem jsme měli následující část měsíce přebývat.

Obvyklým zpestřením prvního dne bylo zpoždění kamionu, tentokrát však neobvykle nebylo na vině bahno u brodu, nýbrž chyba v navigaci. Hlavní ale bylo, že kamion dorazil, a my se jali vykládat náklad, což jsme zvládli rychlostí blesku.

Konečně došlo na stavbu – jako první jsme vztyčili hangár-jídelnu a hangár-kuchyni, pak jsme se vrhli na záchody a hangár-sklad. Posledním úkolem dne se stala stavba teepee. Na neděli tak zbyly jen menší dodělávky, jako výkop bio-jámy, vybalení kuchyně a jiného harampádí.

Pondělí byl odpočinkový den, tedy aspoň částečně – ti z nás, kteří měli být na navazujícím dětském táboře součástí družin, se rozdělili do skupin a dostali za úkol stvořit stěžně na bodování. Provedení bylo plně v naší režii, pouze jsme museli zachovat výšku 3 metry plus nějaké drobné na zakopání.

Úterý proběhlo ve znamení stavění stanů. Úsměvy z dobře vykonané práce nám poněkud zmrzly na rtech, když nám bylo oznámeno, že máme 20 minut na sbalení 15 věcí včetně oblečení na sebe. Po uplynutí lhůty jsme znovu byli rozděleni do skupin, ve kterých jsme odcestovali na různá místa mimo tábor, kde jsme strávili noc pod hvězdami. K našemu štěstí byla noc opravdu jasná, a tak jsme se následující den vrátili do tábora bez újmy na zdraví. Celý zbytek středy jsme se pak těšili na večer, na tradiční grilování všeho možného i nemožného.

Ve čtvrtek jsme se naposledy rozdělili do skupin a tvořili lanové překážky, ke kterým jsme pak dostali zpětnou vazbu, hlavně ohledně bezpečnosti. Nové informace jsme pak vstřebávali společně s tortillami u večeře.

Na pátek již žádný program nebyl, jali jsme se tedy poklízet tábor. Odpoledne pak někteří dodělávali stěžně, jiní hráli hry a další se připravovali na sobotní příjezd dětí.

Letošní tábor se skvěle vyvedl a už teď se těším na další rok.

Fotogalerie: Tábor R&R 2017

Tábor 2016 Trpaslíci

„Balendilíne, můj čas už se blíží, a proto bychom měli svolat velkou trpasličí radu a zvolit na ní mého nástupce.“ „Ale pane,“ pravil Balendilín, „víte přece, jaký má Gundrabar názory ohledně říše elfů, takový trpaslík nemůže usednout na trůn.“ „Vím to, Balendilíne, a proto jsem vymyslel lest a nechal poslat pro dalšího trpaslíka, jakožto nástupce na trůn velkokrále.“
Takovýmto dialogem začínal náš letošní tábor, který se konal již tradičně na louce v Rozněvicích u Pernarce ve dnech 9.7. – 23.7. Na tábor jsme přijeli jako zástupci z trpasličího kmene druhých. Naším úkolem bylo pomáhat trpaslíkovi Tungdilovi, který byl vychován lidským magusem, a prodloužit tak volbu velkokrále do doby, než král a jeho poradce něco vymyslí.
Nicméně Tungdil s naší pomocí pojal tuto výzvu opravdově a soutěžil tak se svým oponentem z kmene čtvrtých. A tak jsme zlepšovali svoji trpělivost učením se trpasličí abecedě, pořádali jsme závod v běhu se zlatem a dokonce se zúčastnili soubojů, abychom zjistili, který z uchazečů o trůn je lepší. Mezitím jsme také plnili s Tungdilem úkoly, které mu zadal jeho lidský mentor, a objevili hrozbu v podobě skřetů, která se na nás řítila. Tu bylo nutno zastavit, a tak byla svolána velká magická rada magusů, kde se zrodil Nod’on - hlavní záporák táborové hry - tím, že vysál sílu všem ostatním mágům a tím je porazil.
Trpaslíci nakonec zjistili, jak porazit Nod’ona - vyrobením zbraně Ohnivá čepel, ale úkol to byl velmi obtížný, a tak ho Tungdil vybral jako poslední, který musel být splněn, aby mohl být zvolen nástupce na trůn. Během tvorby této zbraně jsme zažili spoustu dobrodružství jako sběr surovin v magickém lese, stavbu velkých pecí, výpravu do rozpadlin říše prvních, získávali jsme dračí lampu a zapalovali ji dračím ohněm a dokonce jsme mohli připravit program pro samotné vedoucí a ukázat jim, že i mi to umíme.
Po dokončení zbraně jsme se probojovali až k samotnému Nod’onovi, pomocí lsti proklouzli přes jeho velkou armádu skřetů a s Ohnivou čepelí zničili čtyři krystaly, které držely jeho moc. Vítězství jsme náležitě oslavili na velké hostině, kde jsme následně svými dary obdarovali nového trpasličího velkokrále, který z nich je ještě stále moc nadšený.

Fotogalerie: Tábor 2016 Trpaslíci

Tábor R&R 2016

Letos nám odjezd vyšel na 2. července, a tak první prázdninovou sobotu spoustu roverů a rangers ze střediska Krokodýl Tlučná mělo nařízený budík, abychom mohli již v 8 hodin začít nakládat táborové vybavení do náklaďáku. Nad našimi hlavami se hnaly černé mraky a my jsme těsně stihli naložit všechny věci, když se spustila bouřka. I přes nepřející počasí jsme však nepolevili a odvedli jsme hned první den spoustu práce a večer jsme všichni ulehali do svých spacáků s dobrým pocitem ze střechy nad hlavou.
V pondělí přišla první část programu, který si pro nás připravili naši vedoucí. Přivítali nás ve známé soutěži Prostřeno! a vylosovali první pětici soutěžících, kteří pro ostatní měli připravit oběd a zábavu. První skupina se ukázala ve skvělém světle a uvařila vynikající sýrovou omáčku, jejíž chuť mi do teď tkví na jazyku. Poté proběhlo šmejdění ve stanech, zábava a dezert.  Během odpoledne však naši vedoucí společně kuli jakési pikle a my jsme proto počítali s nějakým dalším programem, který určitě bude v klasickém duchu výzvy. A nemýlili jsme se. Ráno nás vedoucí vzbudili, poslali k ohništi a přivítali nás v další (nyní však celosvětově) známé soutěži Kdo přežije. Rozdělili nás do dvou týmů, alfa a beta, vyzvali nás k vyprázdnění kapes a odvedli každý tým na jinou stranu - na místa, kde jsme si měli zřídit svou základnu. Dostali jsme lékárničku, mapu a papírek, na kterém byly napsané věci, které jsme potřebovali získat. O každou věc byla jiná výzva, a když jsme ji splnili, onu věc jsme dostali. V průběhu soutěže se také svolávaly společné výzvy, kdy oba týmy o něco bojovaly mezi sebou. Tato soutěž trochu pocuchala naše nervy, ukázala nám naše hranice a zanechala nám nevšední zážitek, na který budeme dlouho a rádi vzpomínat.
Čtvrteční oběd byl v rukou dalšího pětičlenného týmu, který zazářil vynikajícím kuřecím vývarem. Odpoledne jsme pak pokračovali ve stavbě stanů. Páteční kuchařský tým nás ohromil skvělým jablečným závinem. Při večerním ohni byly vyhlášeny výsledky soutěže. Vítězem se stali kuchaři ze čtvrtečního oběda, ale všechna jídla byla výborná, a proto výsledky byly velmi těsné. Pak už nám jen zbývalo si po náročném pracovním týdnu pořádně odpočnout, abychom mohli následující den přivítat děti v plné síle a s překypující energií do dalších dvou týdnů.

 

Fotogalerie: Tábor R&R 2016

Tábor 2015 Assassin’s Creed

„Poběžte, rychle, na co čekáte? Musíme jít, všechno vám vysvětlím později, teď na to není čas, rychle!“ Tak touto panickou větou byl zahájen letošní tábor našeho střediska, který se konal od 11. do 25. července v Rozněvicích u Pernarce a zúčastnila se ho necelá padesátka skautů a skautek.

Lucy Stillmanová, která vyřkla tuto věta, měla za úkol zachránit velice důležité osoby, které měly velmi zvláštní vlastnost - v DNA měly odkazy na své předky, které sahaly až do doby italské renesance. A před kým je vlastně zachránila? Před templáři, zlou organizací, která se pomocí artefaktů z historie snažila ovládnout svět a získat nad ním a všemi jeho obyvateli plnou kontrolu.

Lucy zastupovala řád Assassinů, který už od dávných dob bojoval proti templářskému řádu a snažil se mu zabránit v dokončení jeho cíle, k čemuž byly potřeba právě ony geneticky nadané osoby, tedy my. Pomocí Animu, přístroje, který dokázal vykreslit vzpomínky předků, jsme se přesunuli do italské renesance a seznámili jsme se s hlavním představitelem assassinského řádu té doby, Eziem Auditore da Firenze, s jehož pomocí jsme hledali Jablko z Edenu, nejvzácnější artefakt, který kdy existoval. Jenže templářský řád se ho zmocnil dříve, a tak bylo potřeba vystopovat, kdo stojí v jeho čele a získat od něj Jablko zpět. To se po několikadenním pátrání podařilo a Jablko získala strana Assassinů.

Nicméně tím to nekončilo, protože s Jablkem se otevřel Trezor, místo, kde měly být odpovědi na všechny otázky. Jenže jediné, co jsme v Trezoru zjistili, bylo to, že se blíží katastrofa, která spálí celý svět. Této katastrofě se dalo zabránit otevřením Chrámu, ve kterém mělo být zařízení, které by ji dokázalo odvrátit. Bohužel, Chrám byl zavřen a Jablko samotné k jeho otevření nestačilo, a tak jsme se museli vydat ještě do dob americké revoluce, kde jsme se s pomocí předka Connora Kenwaye snažili najít medailon, klíč k Chrámu. Ten taktéž vlastnila hlava templářského řádu té doby, jeho získání bylo tedy opravdu nesnadné. Když se to podařilo, mohl se Desmond, hlavní postava ze současnosti, vydat otevřít Chrám a zastavit tak sluneční erupci. Nicméně v tom byl háček. Desmond musel obětovat svůj život, aby zachránil miliony dalších. A to také udělal. Všichni, kteří mu dopomáhali v jeho cestě, byli odměněni poklady z pradávného Chrámu a mohli se v klidu vrátit do svých domovů, kde vyprávěli, jak zachránili svět před přírodní katastrofou a taky o tom, jak se statečně poprali s nástrahami tropického počasí, které téměř celých 14 dní panovalo, jak se koupali na přehradě, batikovali trička, přiučili se něco nového z přežití v přírodě, zpívali u táboráků a o mnohém dalším, co je na táboře potkalo.

Fotogalerie: Tábor 2015 Assassin’s Creed

Video: Tábor 2015 Assassin’s Creed