Články

Malá mlsná opice 2019

Podrobnosti

Kategorie: Bílý bůvol

Vytvořeno: 15. 5. 2019 6:50

Napsal Ananas

I letos jsme vyrazili s několika světluškami z družin Vlaštovek a Dračic na závod Malá mlsná opice, tentokrát s tématem Vnikla do školy! Na místě jsme byly jako vždy již brzy, a tak jsme hned po registraci měly čas si něco zahrát a vyzkoušet doprovodné aktivity jako byla aréna s pěnovými zbraněmi a slackline, která holky velmi zaujala a strávily tak na ní spoustu času. Za chvíli již byl nástup, na kterém jsme se dozvěděly některé organizační informace, včetně toho, v kolik která hlídka startuje. A jelikož to bylo zanedlouho, nemusely hlídky na startu dlouho čekat. Na trase závodu je čekalo několik stanovišť s nejrůznějšími úkoly, které by měly jakožto světlušky zvládnout splnit. Oběma družinám se velmi dařilo a po návratu do cíle byly nadšené. Do vyhlášení zbývalo ovšem spoustu času, a tak se holky opět věnovaly měkčeným zbraním, slackline a svačině. Na vyhlášení jsme se bohužel dozvěděly, že ani jeden z týmů se neumístil v top 5 a tudíž si domů nepovezeme žádnou z cen. Ovšem holky souhlasily s tím, že zážitek, který si odvezly, je mnohem cennější než kterákoliv výhra. Díky rychlému průběhu závodu jsme nakonec stihly dřívější spoj, než byl plánovaný, a tak jsme zdárně dorazily zpět do Tlučné, kde na každého již čekal pyšný rodič.

Fotogalerie: Malá mlsná opice 2019

Chata světlušky a vlčata 2019

Podrobnosti

Kategorie: Střediskové akce

Vytvořeno: 23. 4. 2019 20:39

Napsal Ananas

Letos jsme na tradiční chatu se světluškami a vlčaty vyrazili do Klatov. Na cestu jsme se vydali vlakem z Tlučné a v odpoledních hodinách jsme dorazili do Klatov. Po příjezdu na nádraží jsme šli na základnu. Poté, co jsme se ubytovali, nás čekaly výtečné hotdogy. Po večeři jsme dostali zprávu, že nedaleko od základny je člověk, který má důležité informace, které by nám měl sdělit. Nicméně abychom se k němu dostali, museli jsme projít skrz území hlídané strážci. Teprve když jsme územím prošli všichni, tajemná postava zahalená v kápi nám sdělila, že osud města Klatovy je v ohrožení. Soustředí se zde totiž dvě moci, dobrá a zlá, a ta zlá začíná převažovat. Je tedy jen na nás, abychom je dostali zpět do rovnováhy. Odebrali jsme se tak zpět na základnu, kde jsme přemýšleli, jak můžeme vrátit síly zpět do normálního stavu a hned další den jsme se do toho pustili. Nejprve jsme si však potřebovali vyzkoušet jak na to, a tak jsme po snídani prošli výcvikem jak správně manipulovat se silami. Po obědě jsme vyrazili na místo moci, které se nacházelo v centru Klatov a které muselo být posíleno. Následně jsme šli na posvátný kopec, na kterém jsme nasbírali materiál, který nám měl pomoci navrátit síly do rovnováhy. Vrátili jsme se na základnu a všichni jsme se připravovali na večerní obřad, který měl být vyvrcholením celého našeho snažení. Jakmile se Klatovy ocitly pod roušku tmy, museli jsme dojít na tajné místo. Ani my jsme však nevěděli, kde je, a tak nás tam museli se zavázanýma očima dovést průvodci. Na místě stál pouze jeden průvodce s petrolejkou, jejíž sporý plamínek osvětloval místo, kde jsme měli postavit bílou věž k posílení síly dobra. Připravili jsme si náš stavební materiál, který jsme získali odpoledne, a během pár chvil byla věž postavena. Bylo hotovo. Tímto byly síly navráceny do normálu. Odebrali jsme se zpět na základnu a šťastni, že všechno dobře dopadlo, jsme usnuli. Další den jsme už jen slavili náš úspěch a balili si všechny věci, abychom mohli Klatovy zase opustit. Učinili jsme tak až po vydatném obědě a v odpoledních hodinách jsme byli zpět doma.

Fotogalerie: Chata světlušky a vlčata 2019

Zóna pod palbou

Podrobnosti

Kategorie: Střediskové akce

Vytvořeno: 9. 4. 2019 7:01

Napsal namísto znavených účastníků Kubička

„Vážená slečno/Vážený pane, dovolujeme si vás upozornit na zhoršenou bezpečnostní situaci v okolí Vaší lokace, která je zapříčiněna právě probíhající válkou. Naše organizace bude proto potřebovat profesionální služby Vás a Vašeho týmu, a to neprodleně. Prosíme Vás proto, abyste se dostavil/a dne 16. března 2019 před budovu skautské klubovny v Tlučné přesně v 18.00 hodin. Upozorňujeme, že pozdní příchody nebudou tolerovány!“

Přesně takhle to stálo v tom dopise, co mi přišel do schránky.  Že já jsem se k té organizaci přidával, věděl jsem, že toho budu jednoho dne litovat. No, co už, jednou jsem se tak rozhodl…  je tedy čas připravit se na náročnou akci. V den akce si radši přispím, je mi jasné, že dřív jak druhý den klid nenastane.

V 17:55 už stojím na místě srazu, je nás tu celkem dost a vypadá to, že nikdo nejde pozdě. Přesně v celou přichází důstojnice s přísným pohledem na tváři. Prohlíží si nás a ohrnuje nos. Co si jako sakra myslela, když nás volají takhle na poslední chvíli? Seznamuje nás se situací a odvádí nás směrem k bitevnímu poli. Čím jsme blíže, tím více slyšíme nářků a výstřelů, sem tam i výbuch nějaké nálože.

Dorážíme na naše shromaždiště v bitevních liniích, je tma a začíná být zima. Zničehonic se rozeznívá rádio a na vlnách hudby se trochu uvolňuje atmosféra. Důstojnice odchází, ale ještě předtím, než odejde, tak popíše okolí místa a varuje nás před minovým polem, ke kterému se za žádnou cenu nesmíme přiblížit. Vychrlila toho na nás moc, minimálně půlku jsem zapomněl, a jak tak sleduju ostatní, tak na tom nejsou o moc lépe. Po pěti minutách se z rádia ozývá hlas a hlásí pozici prvního zraněného, vysíláme tam tým s instrukcemi, aby zraněného ošetřili a dovedli do nedaleké nemocnice.

Takhle se to opakovalo celý večer, z rádia se ozýval ten prokletý hlas a sděloval nám pozice dalších zraněných. Na všechna místa jsem se nedostal, ale slyšel jsem, že se ostatní setkali s tepenným krvácením, sebevrahem nebo třeba vojáky, co ztratili morálku a chtěli utopit svůj žal v alkoholu. Ze začátku se to tak nezdálo, ale jak zraněných přibývalo, nám docházela energie a sami jsme začali trochu panikařit… na něco takového jsme asi nebyli ještě připraveni. Chvíli před půlnocí k nám přiběhl divně vypadající týpek, co mumlal něco o bombě na šachtě a že prý jakmile ošetříme všechny raněné, máme se za ním zastavit. Po tom, co odešel, se z rádia ozvalo ještě několik hlášení a pak zničehonic utichlo. Dostali jsme strach. Začali jsme hlídat své okolí a čekali útok nepřítele. Nic se ale nedělo. Vydali jsme se tak na dříve zmíněnou šachtu. Pobrali jsme vše, co jsme zvládli a raněné nechali v rukou lidí pracujících v nemocnici. Naše mise byla skoro u konce, jen vyjít ten obrovský kopec… tam čekal ten týpek s bombou, prý už dokonce zjistil kód, kterým ji lze deaktivovat, ale zabezpečení bomby je tak dobré, že nelze zadat pouze jednoduchý kód. Musí se k němu dojít matematickým vzorcem, výborně… několik hodin na nohou, totálně unaven, a ještě po mně chcete, abych tady počítal stupidní příklady?! Ještě, že je nás tu tolik… hledáme způsob, jak úkol dokončit, většina z nás je ale unavena a pracují už jen ti nejlepší, odpočet ukazuje posledních pět minut… napětí roste… sčítání není tak jednoduché, jak se zdá. Dáváme dohromady výsledný kód, z posledních sil ho zadáváme do systému a čekáme, co se stane. Nic. Odpočet stále běží. Vždyť jsme všechno udělali, co se děje? Zkoušíme to znova. Odpočet zhasl. Všem se neskutečně ulevilo, půlka týmu se z toho zhroutila, ale přežili jsme! Vracíme se na místo srazu, tam na nás čeká šéfová a děkuje za úspěšné splnění mise a nás konečně čeká zasloužený spánek.

Po stopách Golema – chata skauti a skautky 2019

Podrobnosti

Kategorie: Střediskové akce

Vytvořeno: 9. 4. 2019 7:01

Napsal Ája

V pátek 8. března jsme vyraziIi na chatu skautů a skautek. Z Tlučné jsme dojeli do Plzně, kde jsme přesedli na vlak do Chebu. Po příchodu na základnu jsme se ubytovali a navečeřeli se.

Poté jsme se sešli ve společenské místnosti, kde jsme se dozvěděli téma letošní chaty – Golem. Zahráli jsme si hru, díky které Golem obživl. Golemovým úkolem bylo najít ztracenou služku, aby vyvrátil křivé obvinění o tom, že ji unesl. Potom následovaly seznamovací hry: výměna identity a kontext, pak jsme šli spát.

Budíček byl v sobotu v 8 hodin. Po snídani jsme si vysvětlili hru, která měla probíhat celý den na pozadí (skautem v ilegalitě). Potom jsme si rozdali jídlo na výlet a vyrazili jsme prozkoumat Cheb, abychom našli rabínovu ztracenou služku. Celou dobu lehce pršelo, ale s tím jsme si poradili. Navštívili jsme chebský Špalíček, šli kolem hradu a  stavěli jsme se na dětském hřišti. Po obědě jsme došli až k bludišti, kde jsme nalezli „ztracenou” služku. Poté jsme se vydali zpět na základnu. Po příchodu jsme si chvíli odpočinuli a následně jsem dětem dala za úkol připravit si v týmech scénku na legendu, která se váže ke Golemovi. Měli hodinu na přípravu a pak scénku předvedli ostatním. Pak jsme hráli hry a následovala večeře. Po večeři se vyhlásila hra skautem v ilegalitě, všichni byli bohužel chyceni. Potom jsme hráli hry, např. báseň z Pankráce a také jsme se sami zamysleli nad tím, proč chodíme do skauta. Následně jsme si zahráli sněmovnu lordů, severní pól a pak jsme hráli deskovky.

V neděli byl budíček v 9 hodin. Po snídani jsme děti rozdělili do 3 týmů, ve kterých museli najít 55 lístečků s písmenky v morseovce, které byly různě po základně, a po vyluštění zjistili, kde je schován Golem, který se schoval, protože věděl, že bude muset být zničen. Po vyluštění jsme šli pro Golema do sklepa a provedli rituál, kterým byl Golem zničen. Poté jsme si začali balit věci. K obědu jsme měli těstoviny s omáčkou. Po obědě jsme začali uklízet základnu a připravovat se k odchodu. Po tom, co si základnu převzali majitelé, jsme se vydali na vlak, cestou jsme opět zmokli a vzhledem k tomu, že měl vlak zpoždění, jsme měli na přestup do vlaku pouhé 2 minuty. Naštěstí jsme to stihli a dorazili domů v 16:30 hodin.

Fotogalerie: Po stopách Golema – chata skauti a skautky 2019

Maškarní 2019

Podrobnosti

Kategorie: Veřejnost

Vytvořeno: 9. 4. 2019 6:59

Napsal Maty

V sobotu 2. března se v Restauraci Na Hřišti konal další ročník Maškarního reje pro děti. Akce začínala ve 14:30, kdy už na místě byli připravení skauti a skautky ze střediska Krokodýl Tlučná, kteří celou akci připravovali, obsluha restaurace a také pan Kopejtko s dcerou Karolínou, kteří zajišťovali hudební doprovod a osvětlení. 

Dorazilo a zaregistrovalo se celkem 24 dětí v maskách v doprovodu rodičů či prarodičů. Menší účast oproti předchozím ročníkům byla pravděpodobně způsobena končícími jarními prázdninami. Na úvod byli přivítáni všichni přítomní a zaznělo poděkování obci Tlučná, která akci finančně zaštítila.

V první části odpoledne pro děti byly připraveny různé disciplíny - např. hraní skořápek s kovbojem, stavění komínu či jednoduché stavby podle předlohy z kostek u miminka a malířky, hraní kimovky s pirátkou a letos prvně také skládání puzzle s doktorkou a Pipi Dlouhou punčochou.

Dál v programu nechybělo tančení Ptačího tance ani Makareny, tanec dětí s balónky mezi čely a následně stejná disciplína pro rodiče s dětmi, ze které vznikly opravdu pěkné fotografie. Zbylé balónky, které letos praskaly o něco více než jindy, pak byly vypuštěny mezi tančící děti na parket.

Nechyběla ani židličková, děti ovšem namísto obyčejného obcházení kruhu z židlí chodily jako kačenky, skákaly žabáky nebo po jedné noze. Některé děti bavily přítomné svými neustálými návraty do hry i po vypadnutí nebo neochotou opouštět zabrané židličky.

Jedním z posledních společných programů bylo sbírání korálků, které ztratila princezna. Za tuto pomoc, stejně jako za předchozí programy, děti získaly nějakou tu sladkost.

Nakonec byly ještě jednou otevřeny disciplíny a mezitím se v sále připravovala tombola. Každé z dětí si pak po vylosování svého čísla přišlo vybrat jednu z pěkných cen. A tím kolem třičtvrtě na pět skončila další pěkná akce pro děti.

Na závěr nezbývalo než poděkovat všem přítomným za účast a pozvat účastníky na Pohádkový les, který proběhne v sobotu 1. června.

Ještě jednou díky všem, kteří se na akci podíleli!

Fotogalerie: Maškarní 2019

Kešovací oddílovka

Podrobnosti

Kategorie: Bílá růže

Vytvořeno: 9. 4. 2019 6:58

Napsal Milan

Dne 9. 2. 2019 se uskutečnila chlapecká oddílová akce zvaná výprava za keškami. Sraz byl v 9:00 před klubovnou, kde se nás nakonec sešlo celkem 14 kačerů (keškařů, hledačů krabiček, dobrodruhů). Když jsme si byli jistí, že už nikdo další nepřijde, vyrazili jsme směr halda, kde na nás čekala první keška. Nebylo ji zas tak těžké odlovit, protože jsme měli super tým hledačů, který se nedal zastrašit ani množstvím sněhu, kterým byla keška ukrytá. Poté, co jsme zalogovali naši návštěvu do keše, jsme se vydali za další krabičkou, která měla být ukrytá kdesi v lesech mezi Tlučnou a Vejprnicemi. Nicméně v elektronickém logbooku bylo psáno, že je keš poškozená a na místě není. Ani tak jsme ale nevzdávali naději a chvíli jsme ji hledali. Ač jsme se snažili sebevíc, nenašli jsme ji, proto jsme si udělali přestávku na občerstvení. Když všichni dojedli, vydali jsme se do Vejprnic k vodárně, kde byly dva velké stromy a mezi nimi lavička a velikánský kříž. V jeho okolí se nacházela další keš, kterou jsme se snažili najít, ale moc se nám to nedařilo. Nakonec jsme ji našli, ale to jen díky nápovědě, bez ní bychom ji tam hledali ještě dnes. To už však byla poslední plánovaná keš na našem programu, a tak jsme se vydali po modré stezce zase zpátky do Tlučné. A cestou zpátky jsme již vymýšleli, jakou keš že si to vlastně chceme v Tlučné sami udělat.

Fotogalerie: Kešovací oddílovka