Střediskové akce

Zahajovací schůzka 2017

Podrobnosti

Kategorie: Střediskové akce

Vytvořeno: 11. 10. 2017 21:04

Napsal Maty

Přišlo září. V někom ještě doznívala letní dobrodružství a jen pomalu se vzpamatovával z konce prázdnin, to ovšem nejde říct o členech našeho střediska, kteří se v sobotu 9. září ve 14 hodin sešli na Sokolském hřišti, aby společně zahájili nový skautský rok. Dorazilo nás téměř 60, všichni plní energie a připravení opět naskočit do kolotoče družinových schůzek, oddílovek a dalších akcí, které nás letos čekají.

Na začátek jsme se rozběhali u klasických rybiček a pak jsme se rozdělili na 2 skupiny. Jedna skupina hrála postřehovou hru na procvičení jmen s pouštěním koštěte. Druhá skupina se na chvíli proměnila na magnety, které se na povel měly spojovat po daném počtu členů určenou částí těla k sobě. Obě skupiny se po chvíli vyměnily. Závěr patřil velké bitvě barev, na kterou se utvořilo 5 barevných skupin (žlutá, oranžová, modrá, zelená a červená), každý člen skupiny dostal krepák své barvy a zadání, jakou barvu se má snažit chytit. Po zaznění signálu se hřiště na chvíli proměnilo na velkou barevnou hemžící se skvrnu a rychle přibývalo těch, kteří o svůj „život“ přišli. A protože do konce stále zbýval nějaký čas, dali jsme si bitvu barev ještě jednou.

Po hrách následovala nejdůležitější část odpoledne, a sice domlouvání časů družinových schůzek, a proto se všechny děti přemístily ke svým rádcům. Mezi známými tvářemi se objevilo také několik nováčků, kteří se rozdělili do 2 nových družin pro nejmenší. Po půl čtvrté už bylo všechno domluveno, rodiče nováčků také věděli vše potřebné, a tak byl čas rozejít se domů s pocitem, že skautský rok byl úspěšně zahájen!

Fotogalerie: Zahajovací schůzka 2017

Velikonoční výprava 2017

Podrobnosti

Kategorie: Střediskové akce

Vytvořeno: 2. 5. 2017 20:39

Napsal Maty, Ťapík

I letošní Velikonoční pondělí, které připadlo na 17. duben, se v našem středisku neslo v duchu tradiční výpravy. V 9 hodin jsme se sešli u klubovny, následovalo přivítání a pak už jsme vyrazili starou známou cestou. Kousek od dubu jsme potkali pasáčka, kterému někdo unesl beránky ze stáda. Samozřejmě jsme souhlasili, že mu pomůžeme s jejich nalezením. Cestou jsme postupně plnili úkoly a získávali za ně různé suroviny potřebné k výrobě jakéhosi lektvaru. Tak třeba Zvonilka procházela poslepu bludištěm pro recept, část cesty jsme absolvovali jako trakaře pro získání trpasličí soli a bloudili jsme trpasličím podzemím, abychom získali speciální olej. K získání další suroviny jsme museli vyplnit dotazník, který se ptal například na jméno nejstaršího člena výpravy, počet žlutých domů v Myslince nebo třeba počet aut, která v ní potkáme. Mezi dalšími úkoly nechybělo ještě vytvoření chiméry nebo uvázání modré nebo červené bavlnky na ruku všech účastníků. Kousek od Pohodnice jsme potkali Areu, která nás vyzvala k vyluštění hádanky, abychom mohli pokračovat dál v cestě. Jako nápovědu jsme použili dopis, který jsme cestou našli, nazvaný „Otevřít, až se bude hodit“. A vyplatilo se. Po chvíli jsme přišli na heslo Sněženka a Area nás vyzvala, ať se rozdělíme na 2 skupiny. A tady už se naše vyprávění rozcházejí…

Modří, tedy ti menší účastníci výpravy, si nejprve ze získaných surovin umíchali lektvar. Poté jsme společně sešli níž k potoku, kde jsme spatřili tajemnou bytost. Byla to Selene a pod pláštěm se jí houpali ukradení beránci. Zjistili jsme, že vidí jen to, co se pohybuje a má u sebe několik magických vajec, která je potřeba získat, aby ztratila svoji moc. Postupně se podařilo se k ní proplížit a vajíčka odstranit. Pak už zbývalo jen pokapat ji oním magickým lektvarem a získat beránky zpět. Věc se podařila, jen byla škoda, že právě ve chvíli našeho vítězství začalo pršet a déšť nás poté provázel po celý zbytek cesty. Hlavní část úkolu tedy byla splněna, a protože nám pořádně vyhládlo, vrhli jsme se na přípravu ohniště a zaslouženou odměnu v podobě pečených buřtů. A než jsme vyrazili zpět, ještě jsme si také pochutnali na beráncích. Cestou domů jsme pak sklízeli značení a taky provázková bludiště a vhod nám v tom nečase přišel i teplý čaj. Ke klubovně jsme přišli přibližně v 15 hodin. Mokří, ale šťastní z výborně splněného úkolu.

A o tom, jak si po zbytek cesty vedli červení, povypráví Ťapík:

Zatímco naše světlušky s vlčaty hledaly první dva beránky, skupina skautů a skautek posvačila, aby nabrala síly nutné k pokračování v cestě na zříceninu Buben. Tam jsme měli zachránit zbylé beránky z pasáčkova stáda.

Ovšem nepřízeň počasí, úkoly a výzvy, na které naše výprava cestou narazila, nám naneštěstí cestu nijak neusnadňovaly. Takový útěk před rojem včel, či podcházení mostu, pod kterým mohou jít vždy jen 3 osoby, ale při tom se země mohou dotýkat pouze 2 nohy dohromady, to není jen tak. I přesto se nám podařilo dorazit až na Buben, a cestou jsme si dokonce našli nového kamaráda Huga – vajíčko, co neumělo chodit po svých, a tak ho jednotliví členové skupiny museli nést v náručí.

Tím, že se nám podařilo dorazit až ke zřícenině, naše trable bohužel nekončily. Čekali na nás strážci, hlídající ukradené beránky. Ale protože jsme všichni (až na Huga) hbití a šikovní, podařilo se nám strážce obelstít a beránky získat zpět.

S dobrým pocitem z vítězství jsme rozdělali oheň, posilnili se opečenými buřty, ohřáli se a pak už zbytek naší skautské výpravy (a Hugo) vyrazil domů. Na zpáteční cestě nakonec i déšť ustoupil a usmálo se na nás sluníčko. Lepší konec to snad ani být nemohl.

Fotogalerie: Velikonoční výprava 2017

Malá mlsná opice 2017

Podrobnosti

Kategorie: Střediskové akce

Vytvořeno: 2. 5. 2017 20:38

Napsal Maty

V neděli 9. dubna vyrazil dívčí oddíl ve složení 9 Dračic a 3 Veverky doprovázený Andy, Ananas a Maty ke klubovnám na Plzeňské cestě, aby se zde zúčastnil tradičního závodu pro světlušky a vlčata, který pořádá středisko Jožky Knappa. Ráno jsme jely už autobusem v 7, a tak jsme dorazily hned na začátek registrace. Čas do začátku závodu jsme si tak krátily hraním ninjů a taky hledáním zlaté rybky. Pak už následoval společný nástup, na kterém děti uvítala opice. Letos se rozhodla, že vyrazí na jamboree a požádala děti o pomoc se sestavením skautského kroje. Ty ochotně souhlasily a na rozpisu si pak přečetly, kdy na pomocnou misi vyrážejí. Naše 3 hlídky vybíhaly až ke konci, a tak si holky čas do vyběhnutí krátily řáděním na doprovodných aktivitách v podobě lanových překážek a taky v aréně. O samotném závodu jsme se toho od nich moc nedozvěděly, snad jen, že to bylo fajn a mezi úkoly bylo třeba šití nebo přiřazování jednotlivých částí kroje. Před vyhlášením si pak ještě všichni účastníci zatančili a zakřičeli při speciálním opičím tanci. Žádná z našich družin se nedostala mezi 5 nejlepších, ale i tak na ně čekala alespoň malá sladká odměna, se kterou ovšem opice utekla a děti si ji nejdřív musely odchytit. Pak už nezbývalo než se sbalit a pomalu vyrazit na cestu zpět. Počasí bylo přímo ukázkové, svítilo sluníčko a do odjezdu vlaku nám zbývalo celkem dost času, a tak jsme si ho ukrátily návštěvou místního krásného hřiště s prolézačkami a houpačkami. Po cestě vlakem domů nás pak čekala ještě výluka, a tak jsme vystupovaly a mohly se všechny společně rozloučit u Schůdků. Tak třeba zase příští rok!

Fotogalerie: Malá mlsná opice 2017

Střediskové závody 2017

Podrobnosti

Kategorie: Střediskové akce

Vytvořeno: 2. 5. 2017 20:35

Napsal Maty

Byla sobota 25. března, 9 hodin ráno a u klubovny se shromáždila přibližně třicítka dětí. A důvod byl jasný – uspořádali jsme totiž pro členy střediska tréninkové závody, aby si (někteří úplně prvně) vyzkoušeli, jak to na takové akci může fungovat. Na začátku proběhlo rozdělení do hlídek – soutěžily 3 v kategorii světlušek a vlčat a 3 v kategorii skautů a skautek. Každá hlídka dostala průvodku, mapu se zakreslenými stanovišti a také úkol, který bude plnit na neobsazeném stanovišti. Nechybělo ještě pár důležitých informací – třeba že stanoviště u klubovny je otevřeno kratší dobu, hlídky si můžou samy zvolit pořadí stanovišť, nemusí absolvovat všechny, ale cílem je stihnout se vrátit do 13:00 ke klubovně. A pak už nezbývalo, než závodníky a závodnice hromadně vypustit na trať.

Připraveno bylo celkem 7 stanovišť s různorodými úkoly. Konkrétně si hlídky mohly vyzkoušet stavění stanu, balení batohu, práci s ohněm, hledání informací ve slovníku a jízdním řádu, přípravu občerstvení, zdravovědu a trénink spolupráce. Všechna stanoviště se nepovedlo absolvovat nikomu, ale na každém se zastavila alespoň jedna z hlídek, a tak jsme si splnili cíl a ověřili si, co děti zvládají a co je naopak potřeba potrénovat.

Pozitivní zprávou je, že se všem hlídkám podařilo úspěšně dorazit do cíle, maximálně s několikaminutovým zpožděním. Pak nezbývalo než se občerstvit na svačinovém stanovišti a počkat si na vyhlášení. To se konalo chvilku před půl druhou. Vzhledem k počtu hlídek nikdo neodešel s prázdnou a každý si tak odnesl nějakou drobnou odměnu, upomínkový list a jednotlivé týmy se nechaly na památku zvěčnit s diplomem.

Celkově se akce vydařila, rozhodně i díky nádhernému slunečnému počasí, které bylo jako na objednávku. Tak ještě jednou děkujeme všem, kteří se podíleli na přípravě a samozřejmě taky dětem za účast.

Fotogalerie: Střediskové závody 2017

Středisková chata 2017

Podrobnosti

Kategorie: Střediskové akce

Vytvořeno: 19. 4. 2017 21:37

Napsal Maty

O víkendu 24. – 26. února jsme vyrazili na tradiční víkendový pobyt a útočištěm se nám i letos stala základna v Dobré Vodě nedaleko Hartmanic. V pátek v 17 hodin jsme u kapličky zamávali rodičům a autobus vyrazil vstříc šumavským kopcům. Přestože sníh na místě podle všech informací už být neměl, po ubytování a večeři jsme se vydali na stále ještě bílý svah. Úkolem bylo ve 4 skupinách postavit ze zbytků sněhu mohyly a poté u nich provést rituál k navázání spojení s posledním přeživším sněhulákem, kterého kdesi vězní ledová královna. Rituál spočíval ve skupinovém plížení se k mohylám, aniž by byl některý ze členů zasažen tajemným světlem. Ze čtyř stran nakonec dorazily všechny skupiny do těsné blízkosti mohyl, spojily se v kruh a poslaly si sněhovou kouli na znamení propojení. A pak už nezbývalo než doufat, že se přes noc podaří navázat spojení. Zatím jsme se mohli vrátit zpět do tepla chaty a zahrát si pár seznamovaček na oživení jmen. Stihli jsme vytvořit obrovskou pavučinu – házeli jsme klubíčko a úkolem bylo vždy se představit a pojmenovat toho, komu se hází. Výsledkem byla taková středisková „sociální síť“. Ale abychom jen neseděli, potrénovali jsme jména ještě u postřehové hry. Uprostřed kruhu vždy stál někdo z nás a řekl: „Já jsem … a pouštím koště pro ….“. Jmenovaný pak musel hbitě vyskočit a chytit koště předtím než spadne na zem. A pak už byl čas jít spát a těšit se, co přinese další den.

Sobotní dopoledne vyplnily venkovní hry – nejprve honička v hřišti vyšlapaném do sněhu, poté hra na veverky. Při té jsme si vytvořili 4 týmy, které se chytily za ruce a úkolem bylo pohybovat se skrz les od startu k cíli tak, aby se vždy první nebo poslední člen držel nějakého stromu. První kolo bylo tréninkové, ale ve druhém už týmy věděly jak na to a „přeskakovaly“ ze stromu na strom pořádnou rychlostí. Před obědem jsme si zahráli ještě hledání sardinky v širém oceánu. Po obědě a poledním klidu jsme se teple oblékli a vyrazili vstříc hledání sněhuláka. Rituál se naštěstí podařil a mohyly nám tak ukázaly cestu. Každý z nás si ještě nabral 10 kamínků a za projev souhlasu či nesouhlasu (ano/ne/jo/hm…), který cestou použil, jeden kamínek zahodil. Jenže kamínky se prý u královny budou hodit, a tak bylo potřeba se snažit. Cesta utíkala rychle, párkrát jsme si zahráli na ovečky a pak už nás na svém sídle vítala ledová královna. Odmítla nám sněhuláka Edafa vydat, a tak jsme jí museli ze zbytků sněhu postavit náhradu (a právě tady se hodily donesené kamínky). Pak už se přece jen nechala obměkčit a my jsme spolu s vysvobozeným Edafem mohli vyrazit na zpáteční cestu. Čekala nás výborná večeře a potom projektový večer. Vytvořily se menší skupinky a úkolem každé bylo vymyslet vlastní stavbu a poté ji odprezentovat ostatním – samozřejmě se všemi výhodami a argumenty, proč je tak jedinečná a zkrátka nejlepší. Pak už se skupinky pustily do reálné práce na projektu a stavebním materiálem jim byly křupky, špejle a špagety, které jim byly postupně dodávány. Všem šla práce pěkně od ruky a poradili si i s dodatečným požadavkem zadavatele na umístění bazénu. Na závěr nechyběla společná fotka s veledíly a také hromadné rozdávání bodů těm nejlepším stavbám. A pak už byl najednou zase čas jít spát.

V neděli po snídani se děti rozdělily na 2 skupiny. Jednu čekal zajímavý zamýšlecí program, druhá se mezitím věnovala aktivitám a během dopoledne se obě skupiny prohodily. Mezi aktivitami nechybělo skládání puzzle ve dvojicích, kdy stavějící měl zavázané oči a druhý ho navigoval, dále skládání origami, hlavolamy ze sirek nebo kimovka. Do oběda jsme to stihli tak akorát a poté už následovalo jen balení, úklid a cesta domů. A chvíli před 16. hodinou na nás už čekali rodiče, celí natěšení na vyslechnutí zážitků.

Fotogalerie: Středisková chata 2017

Střediskové deskohraní

Podrobnosti

Kategorie: Střediskové akce

Vytvořeno: 19. 4. 2017 21:34

Napsal Maty

Neděle s datem 12. února byla v našem středisku věnovaná všem příznivcům deskových her. Kdykoliv mezi 9. a 18. hodinou mohli zájemci dorazit do klubovny a využít příležitost vyzkoušet si novou nebo si zahrát některou z oblíbených her. Účast byla sice menší, ale kdo dorazil, určitě nelitoval. A pokud potřebujete nějaký tip na novou deskovku, tak vyzkoušejte třeba Clank!, Na prodej, Adrenalin nebo Krycí jména, ty jsme testovali my. I když úspěch můžou mít, jak jsme se přesvědčili, stále i „staré dobré“ Černé historky nebo šachy.

Fotogalerie: Střediskové deskohraní