Středisková akce 29. 3. 2014 – boj o vlajky

S příchodem jara a slunného počasí se středisko Krokodýl Tlučná, zastoupené přibližně třiceti účastníky, vydalo na svojí první letošní venkovní oddílovou hru, která nebyla nijak složitá, nýbrž náročná. Od klubovny jsme vyrazili směrem ke staré studánce za přejezdem, kde už jsme pěkně dlouhou dobu nepořádali jedinou hru, a tak tam mnozí z účastníků byli poprvé. Terén tam byl kopcovitý s cestou uprostřed, což vytvářelo dokonalé místo pro bojovku s vlajkami, kterou jsme hráli. Po celou dobu hry to vypadalo, že skončí nerozhodně, avšak ke konci se vše změnilo a vyhrála strana zelených, která ukořistila všechny vlajky nepřátelského týmu, a tak mohla být akce ukončena. Každý se se smíchem rozešel do stran, odkud to měl nejblíže domů a všichni se jistě těší na další společnou akci.

Fotogalerie: Boj o vlajky

Středisková chata 14. - 16. 3. 2014

Rok utekl jako voda a zase tu byl březen a s ním již tradiční víkendový pobyt našeho střediska na chatě. Už od začátku bylo jasné, že letošek bude v něčem jiný. Jindy s sebou vozíme boby, čepice a rukavice, ale dneska, tedy v pátek odpoledne, se u autobusu sešlo na pětatřicet účastníků připravených, díky neobvykle pěknému počasí, spíš na jarní výlet než zimní radovánky. A aby těch změn hned na úvod nebylo málo, naším útočištěm na následující dva dny se tentokrát nestala základna na Javorné, ale Domov sv. Vintíře v Dobré Vodě u Hartmanic. Ptáte se, jak jsme se se změnami vypořádali a co všechno jsme zažili? To si samozřejmě nenecháme pro sebe ...

Hned po příjezdu jsme se ubytovali a seznámili se s chatou. Protože mezi sebou máme hodně nováčků, začátek večera jsme věnovali seznamovacím hrám. Když padla tma, vydali jsme se, jako ti největší odvážlivci, po staré stezce, vedoucí ke kraji lesa, na jejímž konci se údajně cosi skrývá. Cestu osvětlovaly jen svíčky a měsíc v úplňku, který krásně dotvářel tajemnou atmosféru. Podél trasy jsme potkávali pocestné, kteří nás všemožně odrazovali, ale nás nic nemohlo zastavit. Odhodlaně jsme pokračovali, i když jsme se dozvěděli, že na místě se nachází malá část pokladu hlídaná rozhněvanými dušemi padlých templářů. A vyplatilo se, duše se nám nakonec podařilo obelstít, poklad ukořistit a mohli jsme jít spokojeně spát.

Sobota byla ve znamení velké výpravy za ještě větším pokladem. A nutno říct, že nešlo o žádnou nenáročnou vycházku – kopec střídal kopec a zdolání jednoho znamenalo jen postup k dalšímu. Proto jsme byli rádi, když jsme dorazili do cíle naší cesty – k Vintířově skále. Po skupinkách jsme se střídali nahoře na vyhlídce a zbytek dole zatím pilně hledal dávno ukrytý poklad. „Máme ho!“ ozvalo se. Ostatně už byl nejvyšší čas, protože počasí si s námi začínalo nepříjemně pohrávat. Foukal silný vítr a začalo pořádně pršet. Rychle jsme se tedy o poklad rozdělili a dali se na zpáteční cestu do chaty, kde na nás čekal výborný oběd. Tvrzení, že na horách se počasí mění hodně rychle, se bohužel nenaplnilo a propršelo celé odpoledne. My ale naštěstí počítáme se vším, a tak jsme se zabavili v chatě při společných hrách a potom hraním deskových her. Věřili jsme, že následující den se počasí umoudří.

V neděli dopoledne nás čekala návštěva místního kostela sv. Vintíře s unikátními skleněným oltářem, kde jsme si vyslechli velice zajímavé vyprávění o historii tohoto místa i o původu světce, se kterým je vše v okolí spojené. Naše přání ohledně počasí opět nebyla vyslyšena a déšť vystřídal velice prudký vítr. My jsme se mu ale rozhodli alespoň na chvíli čelit a zahráli jsme si pár kol hry na schovávanou a rychlý fotbálek. Mrzelo nás to, ale nakonec jsme to museli vzdát a vrátit se zpět do tepla chaty na oběd. Zbylý čas nám opět vyplnily oblíbené deskové hry. Odpoledne ubíhalo a než jsme se nadáli, byl tady autobus. Tak rychle zkontrolovat, jestli máme všechno zabaleno, nalodit se a se zamáváním se rozloučit s Dobrou Vodou a Vintířem. Tak zase za rok ahoj!

Fotogalerie: Středisková chata 2014

Sportovní odpoledne v tělocvičně

Vánoční procházka

V sobotu 21. 12. 2013 v 11 hodin jsme se sešli u klubovny, abychom společně vyrazili na procházku do lesa. Cílem nebylo jen provětrání a příprava těla na blížící se vánoční svátky, ale spojili jsme příjemné s užitečným a připravili si nějaké ty „dárečky“ i pro obyvatele lesa. A kde že bude nejlepší zvířátka nakrmit? Tak to ví Píďa, který nám dává správný směr, a my můžeme vyrazit. Počasí nám přeje a studený vítr, který chvílemi fouká, zdatně překrývají sluneční paprsky.

Už máme za sebou kus cesty a je čas trošku si odpočinout a taky splnit důležitý úkol. „Je před námi strastiplná cesta a předpokládá se, že ne všichni dojdou na její konec, stoprocentně tam ale musí dorazit všechny zásoby, které s sebou neseme. Takže musíme vyrobit něco, co zvládne unést celý náklad a ještě ke všemu to dokáže obsluhovat pouze jediný člověk. A zařízením, které všechny tyhle požadavky dokonale splňuje, jsou obyčejné sáňky. Co na tom, že místo po sněhu je potáhneme po blátě, službu splní určitě znamenitě. No, tak na co ještě čekáte, honem se dejte do práce, konstruktéři Tomsík, Jenkýs a Špéťa vám už nějaký ten úkol určitě zadají...“ Pokyny jsou jasné, a tak se nosí větve, svazuje základní konstrukce, vymýšlí výplet a nakonec tu před námi opravdu stojí něco, co by se dalo označit za saně. Naskládáme na ně všechen náklad a pokračujeme v cestě.

Doslova za rohem si ale v lese všimneme neobvyklé skupinky lidí stojících kolem ohniště. Dodáme si odvahy a společně jdeme přímo k nim. Jsou to templáři, kteří si tady připravují oběd. Zeptají se nás, co tu pohledáváme. Když prozradíme, že jdeme krmit zvířátka (samozřejmě proto, aby oni měli ve zdejších lesích přes zimu co lovit, pošlou nás na nedaleké místo, kde máme dobroty rozvěsit a po návratu nás prý zvou na hostinu. To si tedy opravdu necháme líbit. Vyložíme náklad a zamíříme zpět, protože z „rožně“ se právě sundavají grilovaná kuřátka. Templáři nás mezi sebe ochotně přijmou a hostina je opravdu výtečná, ale než se nadějeme, je čas vrátit se zpátky domů. Pomůžeme tedy vše uklidit, poděkujeme za milé pohoštění a společně vyrazíme zpět ke klubovně. Tak veselé Vánoce a naviděnou v roce 2014!

Fotogalerie: Vánoční procházka

Poklad templářů

Setkali jsme se v sobotu 26. 10. 2013 v 10 hodin u klubovny v počtu přibližně 20 členů našeho střediska.

Rozdělili jsme se na dvě skupiny a každá dostala mapu, na níž byly vyznačeny dva body. Vydali jsme se tedy na první bod, kde jsme po chvilce hledání našli papír s částí šifry. U druhého bodu jsme též našli část šifry a vyrazili na předem určené místo srazu.

Tady jsme se shledali s druhou skupinou, rozdělali ohniště a začali opékat buřty. Po opečení buřtů jsme zachytili zprávu od spojky (vysílání morseovky), kterou jsme rozluštili stejně tak jako nalezenou šifru. Podle ní jsme našli poklad (ve formě gumových medvídků), který jsme si spravedlivě rozdělili a po úspěšném splnění úkolu jsme se vydali zpět ke klubovně, odkud jsme se v 16 hodin rozešli domů.

Fotogalerie: Cesta po tajemných stopách

Promítání spojené se sbírkou

V sobotu 12. 10. 2013 od 19:00 proběhlo v tlučenské tělocvičně promítání fotografií a videa z letošního tábora "Deadwood 2013". Tato akce pro veřejnost byla spojená se sbírkou "Postavme školu v Africe", kterou skauti pořádají společně s organizací Člověk v tísni. Každý, kdo přispěl, byl odměněn samolepkou nebo odznáčkem. Celkem se nám podařilo vybrat 1 205 Kč. Moc děkujeme všem, kteří přišli a přispěli tak na dobrou věc a taky tvůrci letošního videa - Venckovi.

Fotogalerie: Promítání táborového videa

Zahajovací středisková akce 2013

Prázdniny utekly jako voda a opět tedy nadešel ten správný čas zahájit nový skautský rok. Letos jsme si dali se všemi světluškami, vlčaty, skauty a skautkami ze střediska sraz v sobotu 7. září 2013 ve 14 hodin na netradičním místě – Sokolském hřišti. Vzhledem k tomu, že Kubička byl ve středu na místní základní škole představit dětem naši činnost a všechny zájemce pozval na dnešní zahajovací akci, byli jsme zvědaví, kolik nováčků mezi starými známými tvářemi objevíme. Účast vůbec nebyla nejhorší a mezi přibližně 30 účastníky se krčilo kolem deseti budoucích nováčků.

Číst dál...