Dívčí městská oddílovka

Dne 11. března jsme s dívčím oddílem uspořádaly oddílovku, která se konala netradičně v Plzni. Vyrazily jsme totiž do Depa2015, kde jsme navštívily interaktivní expozici Jak se točí peníze.

Dopoledne jsme vyjely autobusem z Tlučné a poté si udělaly procházku z centrálního autobusového nádraží do Depa podél řeky Radbuzy. Když jsme dorazily na místo, dostaly jsme fiktivní platební karty a vyrazily jsme do fiktivního světa financí.

Odpovídáním na kvízové otázky u speciálních „terminálů“ jsme získávaly „Korunky“, které jsme pak mohly utrácet ve fiktivních obchodech nebo je darovat na charitu. A jako bonus, tolik Korunek, kolik bude od všech účastníků darováno na charitu, jich partner expozice daruje na charitu doopravdy.

Kromě vydělávání a utrácení peněz expozice nabízela ještě poslouchárnu příběhů dětí z různých koutů světa – o tom, kolik mají peněz a jak to ovlivňuje jejich život, dále jsme si mohly vyrobit vlastní fiktivní mince a bankovky, zahrát si na úřednice nebo rýžovat zlato.

Na konci jsme všechny dostaly „výpis z účtu“, který nám sdělil, kolik jsme za co utratily.

Když jsme si expozici náležitě užily, vydaly jsme se zpět na autobus, kterým jsme vyrazily domů. Cestou jsme stihly ještě projít přes Fresh air gallery, kde nám street umělci pověděli o právě probíhajícím festivalu lidskoprávních dokumentárních filmů Jeden svět a prohlédly jsme si sošky rukou u katedrály sv. Bartoloměje a chodidel u Velké synagogy.

Pak už nás čekala jen cesta autobusem do Tlučné, kam jsme přijely ve dvě hodiny odpoledne. Myslím, že jsme si oddílovku všechny užily.

Fotogalerie: Dívčí městská oddílovka

Oddílovka ke Dni sesterství

V sobotu 24. února ve 14 hodin se v klubovně sešlo 16 členek dívčího oddílu Bílý bůvol, aby společně oslavily Den sesterství.

Tentokrát měla každá účastnice za úkol přinést ostatním něco dobrého na zub, setkání jsme tedy zahájily představením jednotlivých dobrot, mezi kterými nechyběli například slaní šneci, ale ani mrkvový salát, štrúdl nebo bábovka. Nikdo se nenechal dlouho pobízet a ihned po představení jsme se vrhly na ochutnávání a hodnocení jednotlivých výtvorů.

Potom nás čekala první část programu, na kterou jsme se rozdělily do 5 týmů. Ananas nám následně četla ukázky z různých dětských knížek a naším úkolem bylo zapisovat si jejich názvy. Něco jsme poznaly hned, jinde nám dělalo problém alespoň si zkusit tipnout. Po vyčerpání ukázek nás čekalo hodnocení a nutno říct, že většině týmů se podařilo uhodnout velkou část ukázek. Od knížek jsme se potom plynule přesunuly k filmům a každý tým měl za úkol připravit scénku z libovolného známého snímku.

Na samotné předvádění a hádání jsme se přesunuly do vedlejší klubovny, kde jsme po úspěšném odhalení všech scének hrály upravené Aktivity. Až do konce oddílovky účastnice ze 2 týmů postupně předváděly (jednotlivě nebo ve dvojicích), kreslily nebo popisovaly vybraná slova a týmy střídavě mohly hádat, jaké je hledané slovo. Chvilku po 16. hodině jsme se rozloučily a rozešly domů. Díky všem za účast!

Fotogalerie: Oddílovka ke Dni sesterství

Vánoční oddílovka

Členky dívčího oddílu se každoročně před Vánoci setkávají, aby se společně naladily na sváteční vlnu. Většinou si uvaříme čaj, ochutnáváme cukroví a vyrábíme vánoční dekorace. Jenže letos jsme se rozhodly, že uděláme změnu a vyrazily jsme společně krmit zvířátka do lesa.

Teple oblečená a s taškami plnými dobrot se v neděli 17. prosince ve 14 hodin naše patnáctičlenná výprava sešla u klubovny. Hlavní úkol byl jasný – navštívit alespoň jeden z místních krmelců. Abychom se cestou nenudily, čekalo na nás ale ještě pár dalších aktivit. Cestou jsme tak sledovaly stopy zvířat a také jsme hledaly nejhezčí přírodní dekorace do klubovny. Myslím, že na začátku jsem si ještě ani nestihly pořádně uvědomit, že jsme v lese, a  už jsme vykládaly část zásob u prvního z krmelců. Holky si, nejspíš ze zvyku, přinesly krabičky s cukrovím, a tak jsme si hned na první zastávce pochutnaly kromě zvířátek i my samy. Po rychlé svačince jsme mohly pokračovat dál.

Po cestě k druhému cíli jsme se pak všechny snažily v jednoduché aktivitě nenápadně zbavit klacku, který jsme si samy vybraly, aniž by to viděl někdo další. To se nakonec všem podařilo – možná i během chvil, kdy jsme v korunách stromů obdivovaly obrovské trsy jmelí. A to už jsme se pomalu blížily ke druhému krmelci, kde jsme vyložily zbylé zásoby tvrdého pečiva, jablíček a kaštanů. Cestu zpátky ke klubovně nám pak zkrátila hra na Ovečky, při které Šmudlinka vyprávěla moc hezký příběh o zvířátkách, která v lese žijí. Do klubovny jsme dorazily chvilku před 16. hodinou, a tak jsme před rozchodem stihly i rozdání několika dárečků a vzájemné popřání si veselých Vánoc.

Fotogalerie: Vánoční oddílovka

Halloweenská oddílovka

Tentokrát jsme naše setkání naplánovaly na sobotu 4. listopadu. V tento den nastala správná konstelace hvězd, která nám umožňovala konečně po mnoha a mnoha letech uskutečnit rituál, při kterém jsme měly zlá strašidla přeměnit v hodná a potom společně oslavit, že náš svět již není zlobou strašidel ohrožen.

Pamatuji si ten den jako včera, magické uspořádání hvězd způsobilo, že celý den byla všude mlha a chladno. Když začala padat temnota a začalo se stmívat, byl správný čas se ustrojit a dorazit na místo srazu. Tma už pohltila celý svět, když jsme se sešly u kapličky. Zapálily jsme petrolejky, připravily si bojový plán a plné odvahy jsme pod vedením kostlivce a dýně vyrazily na strašidelnou stezku. Na této stezce na nás čekala strašidla, která jsme musely obelstít a domluvit jim, aby šla s námi.

První strašidla, se kterými jsme se setkaly, byla mrtvá vodní víla, jejíž šupiny ukradl a střežil duch. Víla řekla, že s námi půjde pod podmínkou, že získáme zpět její šupiny. Nedalo nám to moc zabrat a brzy jsme šupiny získaly. Víla tedy souhlasila, že půjde s námi. A duch, který obdivoval, že jsme zvládly šupiny vzít, nás také následoval. Dalším strašidlem byl děsivý klaun, který poztrácel po lese různé předměty a žádal nás, abychom zjistily, co to bylo za předměty a napsaly je na seznam. Pomohly nám s tím malinké bludičky, které našly předměty před námi a posvítily nám na ně.  Když jsme sepsaly všechny věci na papír, bludičky zhasly svá světýlka a odešly do lesů. Klaun nás následoval. Dalšími strašidly byli Joker se svojí šílenou družkou Harley Quinn. Chtěli po nás naprostou šílenost – abychom zabalily dvě z nás do obvazů a udělaly z nich mumie. Nakonec jsme souhlasily a provedly svůj úkol. Joker s Harley se nad výsledkem zasmáli šíleným skřípavým skřekem a připojili se k nám na naší cestě. V hlubokém temném lese na nás vybafl upír. Naštěstí mezi námi nebyl žádný člověk, takže nikomu z nás nic neudělal, ale musely jsme pro něj namíchat krvavé koktejly, aby se mohl vydat s námi. Poslední strašidlo, které nás čekalo, byl kostlivec. Dostaly jsme od něj záludnou otázku, na kterou jsme musely přijít. Jelikož jsme ale šikovná strašidla, byla to pro nás hračka, a tak s námi dál na rituální horu pokračoval i on. Když jsme dorazily na rituální horu, čekala nás tam čarodějnice, která předsedala celému rituálu. Společně jsme se spojily v kruh, do kterého jsme uzavřely strašidla, pronesly několik zaklínadel a strašidla jsme osvobodily, udělaly jsme z nich hodná strašidla a pozvaly je, aby se s námi zúčastnila oslavy našeho úspěchu.

Oddílová výprava aneb po stopách Františka Malocha

V sobotu 6. května se na palubě autobusu, který chvíli po deváté hodině mířil z Tlučné do Plzně, sešlo 9 členek dívčího oddílu, abychom společně vyrazily na procházku po blízkém okolí Plzně. Čekal nás rychlý přesun do sadů Pětatřicátníků a poté už nás linka č. 20 dovezla do startovního bodu naší cesty – na Bílou Horu. Právě tady totiž začíná stezka věnovaná botanikovi Františku Malochovi, kterou jsme se rozhodly zdolat. Abychom si výlet co nejvíce užily, cestu nám zpříjemňovaly různé úkoly a aktivity. Hned na začátku jsme tak dostaly na starost plyšového medvěda Mauglího, kterému jsme zpívaly, pokud byl během cesty smutný. Jedna z nás také získala „klíště“, tedy kulík na prádlo, který musel být během cesty nenápadně přemisťován z člověka na člověka. Hlavními úkoly v první části cesty pak bylo sledovat, jestli jdeme po žluté značce a také si najít a voskovkou překreslit strukturu kůry 3 různých stromů. První větší přestávku jsme si daly u Čertova mlýna, kde jsme posvačily a vyzkoušely si novou hru se zvířecími zvuky.

Počasí nám opravdu přálo, svítilo slunce, bylo teplo a my jsme začaly stoupat po stezce vedoucí podél Berounky. Na Malochově skalce jsme si prohlédly návštěvní knihu a také malého mloka, který se vystavoval na skále. Po chvilce byl opět čas na krátký odpočinek, který si holky vyplnily stavbou domečků pro housenku. Další část stezky vedla lesem a potom také přes obec Druztová, ve které jsme obdivovaly útočiště patřící členům woodcraftu.

Před námi byl závěr výletu, a sice výstup na zříceninu hradu Věžka, odkud byl krásný výhled na řeku. Na hradě zrovna probíhal úklid, a tak jsme se rozhlédly po okolí a svačinu jsme si snědly v podhradí. Pak už nám zbývalo jen dojít do kempu U Dolanského mostu, kde jsme si všechny za sportovní výkon v parném dni dopřály studenou zmrzlinu. Příjemně osvěžené jsme pak zdolaly závěrečný kopec a cestu na vlak do Chrástu. Do příjezdu vlaku ještě nějaká ta chvilka zbývala, tak jsme si ji zkrátily hádáním jmen pohádkových postav podle zadaných indicií. V Plzni už nás pak čekal jen rychlý přestup na vlak do Tlučné a pár minut před půl šestou jsme se rozcházely domů. Unavené, opálené, ale šťastné. Tak doufám, že na příštím výletě se sejdeme v ještě hojnějším počtu.

Fotogalerie: Oddílová výprava aneb po stopách Františka Malocha

Berušky v Železné Rudě

V pátek 10. března se naše družina Berušek vydala na výlet do Železné Rudy. Odjezd byl okolo 7. hodiny večerní z hlavního nádraží v Plzni. Cestou vlakem jsme se zasmály s výpravčím, když mu Muflon nabízela tousty, které nebyly její . Do Železné Rudy jsme dorazily okolo půl desáté. Když jsme došly k Muflonovi do bytu, pustily jsme se do zabydlování, jehož součástí bylo i nafukování matrace (nafukovaly jsme ji asi hodinu – ale měly jsme z toho alespoň natrénované bicáky). Po tak náročném výkonu jsme se odebraly ke spánku, protože další den byl před námi dlouhý výlet. V sobotu nás čekala velice náročná příprava na výpravu, a to v podobě přípravy toustů. Okolo 12. hodiny dorazila i Ananas, a tak jsme mohly vyrazit. Čekala nás poměrně dlouhá procházka českou a německou přírodou se zastávkou na farmě, které velela diktátorská ovce a chudák oslík, poník a koza tam s ní museli trpět. Po zhruba půlhodinové pauze na sváču nás ovce vypudila, a tak jsme se vydaly dál na cestu. Naši úspěšnou výpravu jsme zakončily v cukrárně, kde jsme se pořádně nadlábly. Daly jsme si spoustu zmrzliny, ovoce a dortíků. Potom, co jsme se s plnými břichy a bolavými nohami doplazily na byt, jsme si pustily film. Já s Muflonem jsme se vrhly do vaření špaget s omáčkou k večeři. Když jsme se opět přejedly, rozhodly jsme se, že si zahrajeme BANG! Bylo to hrozně super (alespoň pro někoho, kdo hned neumřel). Po druhém kole jsme byly dost unavené, a tak jsme šly spát. V neděli, když jsme se sbalily a uklidily byt, jsme si zahrály ještě jednou BANG! A pak už jsme vyrazily na vlak a domů.

Fotogalerie: Berušky v Železné Rudě

Oddílovka ke Dni sesterství 2017

Každoroční setkání dívčího oddílu u příležitosti oslav Dne sesterství proběhlo v neděli 19. února 2017. Chvíli před 13. hodinou se klubovna začala zaplňovat světluškami a skautkami, celkem nás dorazilo 19. V první části se holky rozdělily na 2 týmy, dostaly seznam neúplných tvrzení spojených s 22. únorem (Dnem zamyšlení/sesterství) a jejich úkolem bylo ve vedlejší klubovně najít celá znění, zapamatovat si chybějící části a správně je doplnit. V druhé části měly týmy přemýšlet nad tím, které informace jsou pravda a které jsou vymyšlené a Ananas jim potom objasnila, jak to vlastně je.

K našemu únorovému setkání už neodmyslitelně patří dobroty připravené jednotlivými družinami, ale letos jsme se dohodly, že si pohoštění připravíme až společně na místě. Každá z nás si tedy přinesla kousek nějakého ovoce, vše jsme očistily, nakrájely a pak už stačilo jen udělat prostor na velkou mísu s čokoládou, rozdat si špejle a testovat, které ovoce s čokoládou chutná nejlíp. A pokud jste nevyzkoušeli třeba mango nebo hroznové víno, rozhodně to můžeme jen doporučit.

Když už bylo těch vitamínů tak akorát, přesunuly jsme se pomalu k poslední dnešní aktivitě. Všechny jsme dostaly na čelo jméno některé známé pohádkové postavy a úkolem bylo pomocí otázek pokládaných ostatním zjistit, kdo jsme. Některé z nás byly zdatnými hadačkami a stihly třeba dvě postavy, jiné bojovaly s uhodnutím jedné. Všem se ale nakonec podařilo odhalit svou identitu, a tak jsme se mohly chvilku po 15. hodině rozejít domů a začít se těšit na další podobně příjemné setkání.

Fotogalerie: Oddílovka ke Dni sesterství 2017