Středisková chata 2016
- Podrobnosti
- Kategorie: Střediskové akce
- Vytvořeno: 13. 3. 2016 17:37
- Napsal Maty
Tak co, bude tam vážně sníh? Určitě jsem nebyla jediná, komu se v pátek 19. února při balení na střediskový víkend na chatě tahle myšlenka honila hlavou. Webkamery i zprávy o počasí ukazovaly co chvíli něco jiného, a tak nám nezbývalo než si počkat na rozuzlení až na místo. Nejdřív jsme se ale museli sejít u kapličky, naložit vše potřebné (včetně bobů, na které ti nejoptimističtější členové nemohli zapomenout) a v 17 hodin mohl autobus s téměř čtyřiceti pasažéry vyrazit na cestu do Dobré Vody u Hartmanic. Jasno bylo už chvilku po půl sedmé, kdy jsme vykládali zavazadla z autobusu a pod nohama nám při tom křupal vytoužený sníh. Rychle jsme se ubytovali, dali si večeři a vtom do chaty vtrhl lovec. Z jeho pokřikování jsme pochopili, že se mu kdesi venku ztratil kamarád a prosí nás o pomoc při jeho hledání. Neváhali jsme a 3 teple oblečené a mapkou vyzbrojené pátrací skupiny vyrazily na místa v okolí, na kterých lovec prý může být. Výprava byla naštěstí úspěšná a lovce se zraněnou rukou a nohou se pátračům po vynaložení nemalého úsilí podařilo dopravit do chaty a ošetřit. Stihl nám říct jen tolik, že ho napadl vlkodlak a pak už usnul vyčerpáním. A spát jsme šli i my ostatní v očekávání, co se bude dít následující den. V sobotu dopoledne nám počasí vyloženě přálo, a tak jsme neváhali a hned po snídani jsme vyrazili na svah. Někdo boboval, jiní se koulovali a zbytek si prostě užíval možná poslední letošní sníh. Čekala na nás také hra spojená se získáním kompasu, který nám má pomoci najít stopy vlkodlaka. Po dopoledních výkonech na svahu následoval oběd, po něm chvíle odpočinku a pak už jsme se začali připravovat na odpolední výpravu. U Vintířova pramene nám místní zanechali zprávu, že vyrazili napřed na koních. Neváhali jsme a vydali se po koňských stopách za nimi. Cestou nás potrápily nejen některé úkoly (trefování se šiškou do stromu, tajné pomáhání jinému členovi výpravy, přenesení „zraněných“ k dalšímu úkolu, mlčení nebo vedení skupiny slepců), ale nemazlilo se s námi ani počasí, které nám předvedlo husté sněžení, zimu a silný vítr, a to v rozmanitých kombinacích. My jsme se však nevzdali a odměnou nám nakonec bylo chycení samotného vlkodlaka. Pak už stačilo jen ho dovést do chaty a mohli jsme se těšit na večerní hostinu. Hlavním chodem nemohlo být samozřejmě nic jiného než náš skvělý úlovek. A nutno říct, že se všichni jen olizovali. Na hostinu potom plynule navázal bál, na kterém nemohl chybět bar s různými dobrotami a loveckými drinky, seznamovací hry, židličková a pokusili jsme se také zabrousit do společenského tance a ukázali jsme si základy tance blues. Večer utíkal, bar skoro nestíhal a najednou už zase byl čas jít spát. V neděli nám hory bohužel ukázaly svoji nevlídnou tvář, od rána totiž pršelo, a tak program probíhal už jen uvnitř. I tak jsme si ale vyzkoušeli, jak dlouho a kolik se nás udrží na zmenšujícím se území, jak si dokážeme předávat slova pantomimou, nechybělo ani živé pexeso nebo živý uzel. Čas se nebezpečně krátil a po obědě už nezbývalo než si vše sbalit, vyhlásit šťastné výherce lovecké tomboly sestavené z výrobků některých družin a po úklidu už jsme se jen společně vyfotili a vyrazili na cestu domů. A u kapličky na nás v 16 hodin už čekali rodiče, připravení vyslechnout si všechny zážitky a taky to, jak že to vlastně nakonec bylo s tím sněhem.
Fotogalerie: Středisková chata 2016
Oddílovka ke Dni sesterství 2016
- Podrobnosti
- Kategorie: Bílý bůvol
- Vytvořeno: 13. 3. 2016 17:35
- Napsal Maty
Víkend, na který by tohle tradiční setkání dívčího oddílu normálně připadlo, jsme strávily na chatě, a tak jsme oslavu Dne zamyšlení, tedy celosvětového skautského svátku připadajícího na 22. únor, přesunuly až na neděli 28. února. V půl druhé se nás v klubovně sešlo 13. Společně jsme si složily obrázky manželů Baden-Powellových, zakladatelů skautského hnutí, jejichž společné datum narození bylo pro tento svátek vybráno, a Brambůrek nám přečetla několik doplňujících informací o historii tohoto významného dne. Tento rok jsme udělaly malou změnu a místo hotových družinových dobrot jsme si donesly jen ingredience a do výroby pohoštění jsme se pustily společně. Jeden tým vyráběl ovocné koktejly, druhý neohroženě smažil palačinky. Potom jsme všechno, včetně ovocného dortu od Miry, spořádaly. Po nezbytném úklidu nás pak čekal hudební program. Zahájily jsme ho na koordinaci náročnou pohybovou písničkou Otec Abrahám, která nás hned na začátek odrovnala. Pak bylo úkolem každé z nás najít si nějaký hudební nástroj, představit jeho zvuk a pak plnit různé pokyny – postupným přidáváním se tvořit melodii, hrát potichu či nahlas nebo si udělat dvojice s tím, že jeden hraje smutně a druhý ho má rozveselit, případně se bojí a úkolem druhého je ho uklidnit. Nástrojů už jsme si užily až dost, ale naše hlasivky odpočívaly. To jsme hned musely napravit, a tak jsme se naučily jednoduché melodie zpívající o mangu, citronu, ananasu nebo kiwi. Dostatečně vyzpívané jsme se pak pustily do dalších her. K první z nich jsme potřebovaly karty. Posadily jsme se do kruhu na židle, každá z nás si tajně vytáhla jednu hrací kartu a zapamatovala si její barvu (kule, žaludy, červené, listy). Potom se z balíčku postupně losovaly karty a při tažení naší barvy jsme se posouvaly o místo doprava (nehledě na to, jestli na něm už někdo nesedí ). Pokud nás sedělo víc na sobě, mohl se posouvat jen ten sedící navrchu a cílem bylo dostat se zpátky na svou židli a sedět na ní sám. Hra měla úspěch, a tak jsme si daly celkem 3 kola. Čas rychle utíkal, ale stihly jsme si zahrát ještě hru Bobeš, při které jde o to poslepu pomocí podávání ruky a zdravení najít v místnosti kamaráda, který neodpoví na pozdrav. Na závěr jsme se všechny ještě zamotaly do velkého uzlu, ale jen tak, abychom se stihly do 16 hodin, kdy naše setkání končilo, rozmotat. Tak zase příště ahoj!
Fotogalerie: Oddílovka ke Dni sesterství 2016
Betlémské světýlko 2015
- Podrobnosti
- Kategorie: Veřejnost
- Vytvořeno: 14. 1. 2016 19:46
- Napsal Maty
Byl čtvrtek, 24. prosince 2015, 14. hodin, před tlučenskou kapličkou se začaly pomalu tvořit hloučky lidí a zevnitř se ozývaly zvuky hudebních nástrojů spolu se zpěvem vánočních písní. A proč to všechno? I přesto, že tomu slunečné počasí vůbec neodpovídalo, se tu totiž konalo tradiční rozdávání světýlka z Betléma, které každý rok za skauty v naší obci organizujeme. Skautský sbor si opět pod vedením Jirky a Kubajse secvičil vystoupení, kterým celou hodinu rozdávání světýlka doprovázel, a tak si lidé mohli nejen přijít pro hřejivý symbol Vánoc, ale také se na chvilku zastavit uvnitř a nechat se vtáhnout do vánoční atmosféry. O své vánoční poselství se během programu podělil také pan vikář Petr Krákora, kterému patří dík za to, že nám i letos umožnil tuto akci v kapličce uskutečnit. Soudě podle každým rokem většího počtu lidí přicházejících s lucerničkami lze říci, že pro spoustu z nich se cesta pro světýlko stala pevnou součástí Štědrého dne a také možností, jak se, ještě než usednou ke slavnostní večeři, setkat s přáteli a popřát si šťastné a veselé. A stejně milou tradicí zůstává příprava betlémského světýlka i pro naše středisko.
Fotogalerie: Betlémské světýlko 2015
Video: Betlémské světýlko 2015
Vánoční oddílovka
- Podrobnosti
- Kategorie: Bílý bůvol
- Vytvořeno: 14. 1. 2016 19:44
- Napsal Maty
V předvánočním čase se členky dívčího oddílu pravidelně setkávají, aby si společně poseděly, ochutnaly ostatním cukroví a také si něco pěkného vyrobily. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a tak jsme se v sobotu 19. prosince v 16 hodin shromáždily v klubovně. Všechny jsme se usadily a než byl hotový čaj, ochutnávaly jsme ostatním cukroví J. Další částí programu byl malý průzkum, jak Vánoce u koho probíhají – kdo má kapra a kdo radši řízky, kdy se zdobí stromeček, kdo si chodí do kapličky pro světýlko a podobně. Na tyhle jednoduché otázky potom plynule navázal speciální vánoční kvíz týkající se významu Vánoc a jejich symbolů se záludnými otázkami, který ale většina zúčastněných zvládla výborně. A protože před námi byl na čas celkem náročný úkol, rovnou jsme se chopily nůžek a začaly s výrobou prostřihávaného vánočního stromečku. Do toho všeho nám, aby šla práce lépe od ruky, zněly vánoční písničky. Práci jsme několikrát přerušily, abychom se trošku odreagovaly a protáhly, a tak jsme shlédly ohnivou show, která probíhala dole na hřišti v rámci vánočních trhů, zahrály si ukřičenou hru „Kde je Kevin?“ a taky jsme hledaly zvoneček ukrytý v něčí dlani. Pomalu se však blížila sedmá hodina, a tedy i konec času vyhrazeného dnešnímu setkání. Ne všechny jsme stromeček stihly, ale věřím, že alespoň některé z nás si ho doma dodělají. A pak už nezbývalo než se rozloučit, tak veselé Vánoce všem a ahoj zase na nějaké další oddílovce v příštím roce!
Fotogalerie: Vánoční oddílovka
Oddílovka Geocaching
- Podrobnosti
- Kategorie: Bílá růže
- Vytvořeno: 14. 1. 2016 19:42
- Napsal Tomsík
Byla krásná slunečná sobota 19. 12. 2015 a věřte nevěřte, chlapecký oddíl se ve 14:00 sešel v klubovně a po dlouhé době měl svoji oddílovku. Na té jsme se měli dozvědět, co je to geocaching. Kubička nám tedy vysvětlil, že se jedná o celosvětovou hru, ve které se podle GPS souřadnic hledají „kešky“ obsahující „logbook“, do kterého se nálezci zapisují, a případně informace o místě, kde se poklad nachází. Ukázalo se, že je mezi námi pár zkušených hledačů, kteří geocaching už zkusili, a tak nám nic nebránilo vydat se za dnešním prvním pokladem. Kubička zadal souřadnice a vyrazili jsme směrem na haldu. První úlovek jsme našli snadno, protože zaběhlí hledači bezpečně věděli, kde se tahle „keška“ nachází, takže jsme se zapsali a vyrazili hledat další poklad směrem k silnici do Vochova. Když jsme dorazili na místo, potkali jsme další hledače a s jejich pomocí poklad našli, poctivě se zapsali a díky krásnému počasí jsme neváhali a vyrazili najít další dvě „kešky“ nad Vejprnice. Když jsme obě úspěšně našli, už se začínalo stmívat, a tak jsme vyrazili zpět ke klubovně, odkud jsme se rozešli domů.
Fotogalerie: Oddílovka Geocaching
Střediskovka Manga
- Podrobnosti
- Kategorie: Střediskové akce
- Vytvořeno: 14. 1. 2016 19:41
- Napsal Kubička
Manga, podivné japonské slovo, pod kterým si asi jen málokdo z nás dokáže něco představit. Odhalit tajemství tohoto slovíčka se vydal i Katsuro společně se svými kamarády, a to 13. prosince do klubovny. Katsuro totiž cestoval sám, a tak využíval právě mangy, které dostal od mnichů, aby si zkrátil dlouhé chvíle. A když mu všechny mangy došly, začal si vymýšlet svoje. A přesně o tom byla tato středisková akce. Nejprve jsme se seznámili s tím, co to manga vlastně je. Manga je japonský komiks, který se liší od toho našeho především tím, že se čte zprava doleva a taky stylem kresby, kde se hojně objevují velké oči a rafinované tvary účesů. Poté se vytvořily dvojice, kterým byly zapůjčeny mangy, aby se mohly inspirovat a vytvořit tak vlastní japonské příběhy, které zabaví Katsura na několik dalších večerů. Na tvorbu mangy měla každá dvojice hodinu čistého času. Ti, kteří byli šikovní a stihli obrázky nakreslit rychleji, mohli ozdobit stromeček, který stál v klubovně. A nakonec už jsme si jen pochválili naše vlastní výtvory a rozloučili se s příjemně stráveným odpolednem.
Fotogalerie: Střediskovka Manga
Mikulášská 2015
- Podrobnosti
- Kategorie: Veřejnost
- Vytvořeno: 14. 1. 2016 19:36
- Napsal Maty
Byla sobota 5. 12. a chvilku před půl třetí se v Restauraci Na Hřišti začaly scházet děti spolu se svými rodiči, konala se tu totiž další mikulášská zábava. Program mělo již tradičně na starosti naše středisko a hudební doprovod zajišťoval pan Kopejtko. Během uvítání jsme nastínili, co nás během odpoledne čeká, a ubezpečili děti, že pokud byly hodné, můžeme očekávat i návštěvu Mikuláše a jeho družiny. Sál se teprve zaplňoval, a tak jsme na úvod zvolili nasměrování dětí do výtvarného koutku, kde si mohly s pomocí rodičů a taky našich skautek vyrobit pěkný pytlíček na sladkosti. Pak už následovala první společná hra, při níž se děti nejprve seřadily od nejvyšších po nejmenší a první dvě pak vždy vytvořily bránu, pod kterou procházel zbytek. A když bránu utvořila poslední dvojice, odpředu se opět začala bourat. Při další hře děti pomáhaly čertům přikládat do ohně tím, že hledaly a přinášely dřevěné kostičky poschovávané po místnosti. Zábava byla v plném proudu a zrovna jsme se chystali zahájit další společnou hru s názvem Andělský let, když vtom do sálu vtrhli čerti a děti se rozprchly schovat do náručí rodičů. V těsném závěsu za čerty naštěstí přicházel Mikuláš spolu s anděly, který čerty umírnil. S dětmi se nejprve pozdravil, zjistil, jak se jim dařilo plnit loňský slib, že budou hodné a po kladném ohlasu dal pokyn andílkům, aby začali rozdávat dobroty, které přinesl. Sám se mezitím věnoval poslouchání nejrůznějších písniček a básniček, které si pro něj děti připravily a samozřejmě je za pěkné výkony odměňoval. Dobroty z košíku mizely, děti předvedly vše, co měly připravené, a tak Mikulášovi nezbylo nic jiného, než děti nechat obnovit slib, že budou hodné, i pro příští rok a rozloučit se. Následovala krátká pauza, během které děti ochutnaly některé z dobrot, a pak už jsme pokračovali v připraveném programu. Děti dostaly ocásky (různě barevné šátky) a jejich úkolem bylo tancovat a přitom plnit různé úkoly – např. udělat kroužek dohromady se všemi s ocásky stejné barvy nebo vytvořit dvojici s kamarádem, který má jiný ocásek než oni. Chybět potom nemohla ani oblíbená židličkovaná, i když letos se hrála trošku netradičně. Děti tancovaly kolem ohně a okolo něj byla poházená dřívka. Když přestala hrát hudba, kdo chtěl hrát v dalším kole, musel mít v ruce právě jedno z dřívek. A nakonec, ještě než jsme se s dětmi a rodiči rozloučili, jsme si zahráli hru se schováváním ocásků. Děti stály v kruhu, měly zavřené oči, a dokud zněla říkanka, nesměly je otevřít. My jsme mezitím v místnosti schovali 2 ocásky. Když zaznělo tlesknutí, děti otevřely oči a vydaly se ocásky hledat. Ti nejrychlejší nálezci vždy získali sladkou odměnu. A protože už se začínalo stmívat, nám nezbývalo než se rozloučit, poděkovat všem za účast a rodiče s dětmi mířili domů, aby náhodou neprošvihli ještě večerní návštěvu Mikuláše u nich doma.