Podrobnosti

Kategorie: Střediskové akce

Vytvořeno: 9. 12. 2005 1:00

Napsal Petra Synková (Piňďa)

Jak už se stalo naším zvykem, jezdíme každý rok krátce před Vánoci „na chatu“. I letos jsme se všichni sešli v pátek 9. prosince na parkovišti u kapličky a začali pomalu plnit autobus zásobami, boby a dalšími potřebnými věcmi. Nakonec jsme nastoupili i my, i když se zpočátku zdálo, že se tam všichni nevejdeme, a vyrazili jsme. Směr Filipova Huť na Šumavě.

Asi po dvou hodinách jsme byli na místě. Všude kolem nás bylo plno sněhu a tak někteří z nás neváhali a rovnou se ve sněhu začali doslova koupat. Ubytovat se pak šli „skoro sněhuláci“. Rychle vybalit, honem honem, jen aby už mohla začít polštářová válka.. Bitvu přerušila večeře a po ní následující mimořádné vysílání TV JOJ , kde právě dnes vrcholila soutěž Bingo. Vyhráli ale nakonec stejně všichni. Ještě přečíst pohádku na dobrou noc a šup na kutě.

Ráno po půl sedmé už se začíná ozývat první dupání, které začíná nabírat na síle, a po chvilce už jsou vzhůru úplně všichni. Po snídani se už všichni těší ven, aniž by tušili, co je tam čeká. Barevný obrazec a od něj vedou dva páry stop. „Co to asi může být?“ „Pojďme to vystopovat!“ Ještě s sebou vzít boby a už jsou všichni na dobrodružné výpravě. Cestou jsou do sněhu nakresleny další obrazce nápadně připomínající dopisní obálku. Že by nějaký vzkaz? Úkol. A dál se smí až po jeho splnění. Tak tedy rychle seřadit podle velikosti a honem dál po tajemných stopách. Úkolů je několik a na konci poslední vzkaz dí, že odměnu za svoje úsilí najdou u barevného obrazce. Ještě si zabobovat a zpátky pro dobroty.

Po obědě jsou všichni trošku unavení. Únavu však rychle střídá dovádění a tak jdeme zase ven. Tentokrát však zůstáváme před chatou, kde se okamžitě strhla velká sněhová válka. Ale co to tam rádcové tvoří? Vypadá to jako bludiště. A taky že je. Spleť uliček a cestiček, i slepých a my v nich hrajeme speciální „babu“, které se říká eskymácká. Dá nám pěkně zabrat a po půl hodině už jsme všichni totálně „hotoví“ a mokří a jdeme se sušit. Do večeře je ještě trochu času, který však můžete příjemně strávit v kosmetickém salonu, kde vás i namasírují. Nebo se můžete přidat k policistům, kteří honí zloděje a padouchy všeho druhu.

Po výborném gulášku se najednou ocitáme v baru u Ufounka. Podávají se to speciality jako: Vývar z muchomůrky červené, Ježibabino pohlazení a Modré z vesmíru. A protože k baru patří diskotéka, tak mi se nemůžeme odlišovat. Tančení je prokládáno soutěžemi o nejlepšího zpěváka či zpěvačku, o nejlepší taneční pár a nejlepšího limbo tanečníka. Zábava je v plném proudu a čas rychle utíká. Před desátou však bar zavírá a nastává čas na večerní čtení. Po netradiční pohádce o chytrém potkanovi se už všichni těší do spacáků. Dnešní den byl náročný.

A máme tady nedělní ráno. Je půl deváté a všude kolem podezřelé ticho. Ale dnes není čas na dlouhé spaní. Musí se zabalit a uklidit. Když je všechno jakž takž hotovo, vyráží se na procházku. Venku krásně svítí sluníčko a další se třpytí na sněhu.

Po obědě už bohužel musíme pryč. Moc se nám nechce, protože nám tady bylo prima. Ale rok uteče jako voda a za chvilku už tady budeme zase. Tak ahoj za rok!