Podrobnosti

Kategorie: Tábory

Vytvořeno: 3. 8. 2007 1:15

Napsal Kristýna Bartošová (Kikina)

V jakém duchu se nesl letošní tábor? NO přece ve víru oslav! Král Michael a královna Janika sezvali mnoho hostí na oslavu křtin svého malého syna Matyase. A tak hned poté, co se hosté ubytovali, byla uspořádána hostina, ke které zasedli rozděleni do šesti rodů. Každý rod měl svoji vlajku se znakem – modrá měla znak vážky, žlutá velblouda, bílou zdobila labuť, zelenou liška, fialová se pyšnila ještěrkou a červená býkem.

Jedlo se a pilo, všechny hosty obsluhovaly krásné hradní dámy a na bezpečnost dohlížel velitel hradních stráží. Po hostině se všichni rozešli do svých komnat, aby si odpočinuli před 14 denními oslavami.

Ale pak se to přihodilo! v noci hradní hlídka spatřila skupinku skřetů a pohotově jednoho z nich zadržela. Od toho skřeta jsme se nic nedozvěděli a dokonce při výměně hlídek utekl. Nic naplat, ale místo skřeta nám zbyl vzkaz v jejich ohavném jazyce...

A když se naši hosté ráno probudili, nebylo už co slavit, museli zjistit, jak moc velké nebezpečí jim hrozí. A tak se vypravili pro radu a klíč k písmu za královským mágem. Našli ho však v mdlobách a když jej probudili, řekl jim, že měl vidění. Vidění plné strašlivých výjevů, ve kterých se míhali skřeti a obrovská skřetí vojska. Viděl, jak skřeti s pomocí draků plenili města, a jak po nich zůstávala jenom zkáza...Zajímavé bylo, že uprostřed všech obrazů byl kámen. Kámen plný moci, který zlověstně světélkoval a celou scenérii zatemňoval...

Pak jsme si ale uvědomili, že jsme si původně přišli o radu jak rozluštit skřetí vzkaz. Nato nám mág řekl, že sám to rozluštit neumí, ale že jeho starý učitel to umění ovládal a poradil, jak se tam dostat. A tak se rody postupně celý den vydávaly na cestu aby získaly klíč k rozluštění skřetího jazyka. Večer vzkaz rozluštily a v něm stálo:

Cítíte jak vám zkáza dýchá na paty?

Vidíte tu hlubokou propast strachu, která se pod vámi otvírá?

Slyšíte ten řev?

Už máte na jazyku slanou chuť nářku?

Dřímáte v ruku své zbraně a snažíte se odvrátit nevyhnutelné?

Ze vzkazu ale nezjistili vlastně nic, pouze to, že skřeti jsou již blízko...

A tak druhý den na radu mága vystavěly oltáře a modly pro boha války ....................., a třetí den se zdokonalovaly ve svých dovednostech. Další den se věnovaly výrobě keramiky a pak se od mága dozvěděly, že nějaké informace o dračím kameni má skalní duch.

Další den, ve čtvrtek, se sportovalo a hráli hry. V pátek poslové zjistili, že přístupové obchodní cesty obsadili skřeti a že zásoby potravin jsou zablokované. A tak se naši stateční rytíři vydali na lov, stopovali divokého kance. Místo ale aby našli pořádnou kořist, tak vyrušili skřeta, který si právě něco opékal na ohni. Ten se jich lekl a naši rytíři ho pořádně prohnali...ale nedohnali. A tak se vrátili do města s prázdnou. Naštěstí děvčata a hradní dámy mezitím vyrazily na maliny a upekly výborné koláčky a chleba, a tak bylo co jíst. Odpoledne jsme se rozhodli, že prorazíme skřetí blokádu a tak jsme tajně přenášeli různé zásoby z ostatních měst v okolí a skřety jsme přemohli... A k večeři si každý zaslouženě opekl kus masa a pak mohli jít všichni spokojeně spát.

Ale skřeti se nedali a v noci přepadli naše město, zapálili ohně a skoro i městskou bránu. Hradní stráž naštěstí správně zakročila a všechny zburcovala. Toho se skřeti zalekli a zase utekli...

Ale to co předvedli v noci, byl jen zlomek z toho, co nás čekalo druhý den...

Ráno se k táboru začala přibližovat velká skupina skřetů, dokonce měli i svého šamana. Utábořili se blízko našeho města a neustále bubnovali a troubili na rohy, aby nám nahnali strach... A proto jsme se začali připravovat na boj. Průzkumníky jsme vyslali, aby vyzkoumali kde se nachází Petrovice, kde sídlil kovář, aby nám ukoval zbraně, kde je místo Voda Kbely, kde žila babka kořenářka, abychom měli bylinky na léčení zraněných, a pak také museli najít Větrov, kde byl větrný mlýn a nakonec lovecký srub, kde byly k dostání také zbraně.

Ostatní rytíři se mezitím připravovali na boj se skřety, trénovali svoje dovednosti se zbraněmi. Poté co průzkumníci přinesli pořádné zbraně od kováře, tak vyrazili do boje. Bojovali velmi statečně a dařilo se jim skřety úspěšně odrážet, dokonce tak, že se skřeti na nějakou dobu stáhli do svého úkrytu. Ta chvilka bez boje, byla však jen zdánlivá. Z nenadání dva ze skřetů vběhli přímo do města, a než jsme stačili cokoliv udělat, tak už byli na bráně a strhávali městkou zástavu. Ale nepodařilo se jim se zástavou utéct, hned jak slezli z brány, tak jsme se na ně vrhli a zástavu vybojovali zpět. Pak se ještě bojovalo, skřeti dostávali na frak, ale pořád to nevzdávali. To už se přiblížil večer, a schylovalo se ke konečné bitvě. Byla to bitva, na kterou nikdo nezapomene, bitva, ve které létali jiskry od čepelí mečů a hlavně to byla bitva, ve které byli skřeti naprosto poraženi...

Další den byl odpočinkový, jenom dvorní lékaři nás trochu poučili, jak se ošetřit, když budeme v boji, nebo i jinde zraněni. Odpoledne jsme si to potom vyzkoušeli v praxi. A další den, to jsme nedělali skoro nic, protože bylo strašné horko, a my se nemohli ani hnout, a proto jsme se chladili ve stínu, nebo v tůňce. K večeru jsme hráli královské  hry, jako je softbal, nebo fotbal, případně  jsme se trénovali ve střelbě z luku.

Dalšího dne nás mág požádal, jestli bychom mu neuvařili posilující lektvar, že už je moc unavený. Lektvary se povedly každému jinak, ale mágovi každopádně pomohly. A tak druhý den přišel s radou, že určité důležité informace o dračím kameni, který potřebujeme získat, se nacházejí v lahvičkách, které se skrývají v bodování. Toto bodování se přes noc každému rodu naplnilo až po okraj (nejspíš boží moc), a tak si je mohli vyndat a přečíst...Ve vzkazu bylo, že kámen se nachází na starém hradě Gutštejně, který střeží poslední horda skřetů.

A tak poté, co rody zjistily z map kam mají jít, vyrazily. Někdo bloudil, někdo šel správně. Nakonec ale všichni zdárně dorazili na místo zvané Slovanské hradiště, aby zde získali speciální prášek na uspávání skřetů. Pak už se mohli vypravit na hrad, aby zde vydobyli Kámen draků. Nejdřív si ale pod hradem rozdělali oheň a uvařili si oběd. Posilnění mohli vyrazit na hrad..

Jakmile si skřeti všimli, že se něco děje pod hradem, začali bubnovat a troubit, aby přivolali ostatní skřetí skupinky na pomoc, ale bylo to zbytečné, protože nikdo jim už na pomoc nepřišel. A tak když průzkumníci vtrhli na hrad, skřety uspali fouknutím prášku a sebrali Dračí kámen.

Ihned po návratu jsme vyslali našeho nejrychlejšího posla k dračímu pánovi se zprávou, že dračí kámen byl nalezen a je v našich rukou.

Následující den byl ve znamení oslav. Konaly se rytířské turnaje. Na odpolední hostinu dorazil posel dračího pána. Převzal si kámen a za projevenou statečnost, sílu, důvtip a inteligenci při získávání kamene každého z rytířů odměnil.

Dobro opět zvítězilo nad zlem a my jsme se mohli vrátit zpět do skutečného světa. Už zbývá jen vše rozebrat a zabalit. S hezkou vzpomínkou na prožité dobrodružství odjet domů.