3. oddíl R&R "Bílý vlk"

Intercamp 2016

Podrobnosti
Kategorie: Bílý vlk
Vytvořeno: 16. 6. 2016 8:21
Napsal Maty

Od 13. do 16. května se konalo mezinárodní skautské setkání nazvané Intercamp, jehož pořadatelskou zemí se v letošním roce stala Česká republika. Místo bylo vybrané naprosto bezchybně – přibližně tři tisícovky skautů a skautek ze 13 zemí světa (ČR, Německa, Nizozemska, Francie, Británie, USA, Belgie, Švýcarska, Slovenska, Itálie, Rumunska, Polska a Ukrajiny) obsadily na celý víkend nejbližší okolí pevnosti Josefov, aby si užily připravený program, ale také navázaly nová přátelství a poznaly kouzlo a nezapomenutelnou atmosféru mezinárodní akce. A naše středisko? Celkem patnáctičlenná výprava si tuhle příležitost nemohla nechat ujít. A jak jsme se měli?
V pátek odpoledne nás po přibližně pětihodinové cestě poslední dopravní prostředek - výlukový autobus - vysadil v Josefově a my jsme se ocitli přímo v centru celého toho mezinárodního hemžení. U registrace jsme dostali booklety se všemi potřebnými informacemi, účastnické pásky na ruce a vydali jsme se do svého subcampu, abychom si postavili stany a ubytovali se. Zbytek odpoledne byl vzhledem k příjezdu velkého počtu účastníků zatím bez programu a většina z nás ho využila k prozkoumání areálu a seznámení se s programem celého prodlouženého víkendu. Večer jsme si potom mohli užít na koncertě, stejně jako ten sobotní a nedělní. Ale to předbíhám. V sobotu ráno jsme absolvovali zahajovací ceremoniál a seznámili jsme se s mottem celé akce – Be a hero! a také s 12 hrdiny, do jejichž schopností se budeme snažit během jednotlivých programů proniknout. Za plnění všech těchto aktivit potom získáme samolepky do bookletů, které na závěr směníme za speciální odměnu. Sobotní dopoledne jsme věnovali různým dobrovolným aktivitám v areálu – vyrábění kovových kostek u kovářů, vypalování a kreslení na dřevo, výrobě turbánků, návštěvě skautského muzea, potištění trička nebo návštěvě místní skvělé čajovny Tunel, která byla opravdu v tunelu.  Odpoledne nás potom čekal výlet. Na ten jsme se rozdělili na 2 skupiny, namíchali se ještě s jednou polskou a českou výpravou a v těchto skupinách jsme vyrazili na přibližně 9 km dlouhou trasu vedoucí po Jaroměři i Josefově. Cestou nás čekaly různé úkoly – bludiště, hry s padákem, prohlídka pevnosti, přeprava bedny po kládách, příprava bojového tance nebo třeba stavba nejvyšší věže z krabic. Počasí nám přálo, jazyková bariéra a ostych postupně začaly opadat a my jsme si tak společně užili skvělé odpoledne plné nových zážitků. Po příchodu zpět do subcampu jsme se rychle pustili do přípravy bramborových knedlíků s cibulkou, tedy našeho ochutnávkového jídla na „food festival“, který zanedlouho vypukl. Každá z výprav připravila nějaké typické jídlo a poté přišlo to nejlepší – možnost chodit kolem, ochutnávat nejrůznější speciality a s trochou štěstí také získat recept na některé z dobrot. Večer se v té záplavě ochutnávek nějak rozplynul a najednou tu byla neděle. Ráno nás překvapila zima. Slunečná a horká sobota byla nenávratně pryč, a tak jsme přihodili pár vrstev, obrnili se proti občasnému větru a dešti a těšili se na tzv. Onsite. Na ten se dopoledne všichni účastníci podle přidělených čísel rozdělili do mezinárodních skupinek po cca 10-12 lidech, v nichž během dne absolvovali různé aktivity rozmístěné po areálu. Museli se tak nejen domluvit, ale zároveň i spolupracovat na plnění více či méně náročných úkolů jako například na stavbě vodního potrubí, absolvování překážkové dráhy s míčkem na desce, zneškodňování bomby, hraní volejbalu s dekami, skládání tangramů, řešení scrabble, hraní kinballu a mnohých dalších. Zkrátka a dobře, den plný zábavy zakončený koncertem nebo – vzhledem k ochlazení – horkým jablečným moštem v čajovně.  Ani jsme se nenadáli, víkend uplynul a bylo tu pondělí. Ráno jsme se zúčastnili ukončovacího ceremoniálu a pak už to šlo ráz na ráz – sbalit věci, stany, vyzvednout si své odměny za splnění úkolů (speciální hrdinské nášivky na kroj doplňující ty účastnické), odhlásit se, naposledy se ohlédnout na celý ten šum a rychle vyrazit na výlukový autobus a opačným postupem než v pátek se nakonec přes Hradec Králové, Prahu a Plzeň dostat zpět do Tlučné a doma potom vyprávět, jak moc jsme si tuhle akci užili. Tedy alespoň já určitě.

Fotogalerie: Intercamp 2016

Bílí vlci Na Dědku 24. – 27. 3. 2016

Podrobnosti
Kategorie: Bílý vlk
Vytvořeno: 3. 5. 2016 9:35
Napsal Muffin

Letošní velikonoční prázdniny se tlučenští roveři a rangers rozhodli strávit v přírodě, se základnou v hájovně Na Dědku nedaleko Rožmitálu pod Třemšínem.
Ve čtvrtek, krátce po poledni, na autobus do Rožmitálu nastoupilo celkem devět členů a členek výpravy. Cesta ubíhala vcelku rychle a brzy jsme již vystupovali na rožmitálském autobusovém nádraží. Než jsme se ale vydali do hájovny, museli jsme ještě vyčkat na předávku klíčů, což si někteří z nás ukrátili nákupem v místních potravinách. Když byly všechny potřebné zásoby doplněny a klíče předány, mohli jsme konečně vyrazit směrem k hájovně.
Po dvou hodinách chůze a překonání mnohých překážek jsme byli odměněni pohledem na malebné stavení, stojící zdánlivě mimo civilizaci (tento dojem však trochu kazila nedaleká autobusová zastávka a fakt, že auta kolem projížděla frekvencí minimálně dvě za půl hodiny). Následovalo zabydlení se a poté se až do večerních hodin bavil každý podle svého. Za posledních paprsků slunce se rozezněly kytary, doprovázené sborem nadšených zpěváků. Po necelé hodině tóny umlkly a my rozehráli Černé historky, které nás zabavily až do pozdních nočních hodin.
Druhý den si každý vstával podle svého, takže na plánovaný výlet jsme vyráželi až po jedenácté hodině. Rozhodli jsme se zajít podívat na kopec Třemšín a pravděpodobné pozůstatky tamější rozhledny (jeden stavební kámen). Na půli cesty jsme se krátce zastavili u kapličky Třemšínská bouda. Příjemně nás překvapila přítomnost sněhu, proto výstup na kopec pozdržela ještě krátká koulovačka. Na třemšínském vrchu jsme se pak pokochali výhledem do okolní krajiny, krajně omezeným všudypřítomnými mraky, a vydali se zpět do hájovny, abychom stihli včas přivítat dva pozdě dorazivší - Kubičku a Festrovou. Cestou jsme ještě navštívili partyzánský úkryt a poněkud nefunkční studnu s děravým vědrem. Pak ale začalo pršet, a tak jsme po příchodu do hájovny už nikam nespěchali a radši zůstali v teple u kamen. Po příjezdu oněch dvou posledních „účastníků zájezdu“ následovala živější verze předešlého večera, ovšem většina z nás šla spát dřív, aby nabrala síly na celodenní výlet, který byl v plánu na následující den.
V sobotu se však počasí nechtělo umoudřit. Ocelové nebe nás nechávalo hádat všechny možné varianty počasí, takže jsme naši původní trasu změnili, aby výsledná výprava zabrala o něco kratší dobu. Navštívili jsme přírodní park Třemešný vrch, odkud jsme došli překrásnou přírodou až na kopec Hengst, na jehož vrcholu se nacházel malý „kráter“ a propůjčoval tak jinak nevýraznému vršku nevšední vzhled. Z Hengstu jsme sešli do přírodní památky Hřebenec, kde jsme, mimo jiné, viděli kamenné moře a prolézačku z menších skalek, a obloukem jsme se vrátili přes kopce Hengst a Třemšín zpět do hájovny. Náročnost terénu a nepřízeň počasí nás sice vyčerpaly, ale přesto nám ještě zbývalo trochu sil. Poslední večer v hájovně jsme tedy strávili objasňováním zbylých příběhů z Černých historek.
V neděli nás již žádný výlet po okolí nečekal, neboť jsme ve 14 hodin měli předávat hájovnu zpět do rukou rožmitálských skautů. Čekal nás tedy důkladný úklid celé budovy, a jelikož konečně vysvitlo slunce, poslední hodiny pobytu jsme trávili rozesazeni venku před hájovnou. Někteří hráli karty, jiní se slunili na pláži (přilehlém pískovišti) a další si povídali. Po příjezdu majitelů jsme předali klíče a vydali se do Rožmitálu, abychom stihli ve čtyři hodiny autobus do Plzně. Cesta zpět, jak už tomu bývá, ubíhala velmi rychle, a než jsme se stihli nadát, přijížděli jsme na plzeňské autobusové nádraží.
Za sebe mohu říct, že jsem si tento prodloužený prázdninový víkend velmi užila a ráda bych si ho někdy zopakovala.

Fotogalerie: Bílí vlci Na Dědku 24. – 27. 3. 2016

Klubová chata 2015

Podrobnosti
Kategorie: Bílý vlk
Vytvořeno: 29. 11. 2015 19:55
Napsal Eda

Rok se zase s rokem sešel a my, rádcové, jsme si o víkendu 20. – 22. listopadu jeli odpočinout od všech starostí světa do krásné vísky Filipova Huť u Modravy. Cesta tam byla dlouhá a deštivá, takže to vypadalo, že nám počasí nepřeje, ale po výjezdu z Klatov se déšť změnil ve sníh, a když jsme dojeli, tak u chaty bylo už pěkně pocukrováno. Poté co jsme si vybalili, ohřáli se u topení a vypili teplý čaj, jsme vyrazili hledat jednu ze dvou kešek, která byla kousek od chaty. Po úmorném hledání v noci ve sněhu i v potoce jsme ji nenašli a odložili to na zítra. Po této neúspěšné výpravě jsme se vrátili do tepla do chaty a šli radši spát. V sobotu si každý vstával, v kolik chtěl, takže se hry začaly hrát až tak v 10 hodin. Někdo hrál Vetřelce, někdo parodii na Dračí doupě, jiní se jen poflakovali kolem a dělali kibice. Jak se přiblížila 12. hodina, tak se hry sklidily a začalo se připravovat na oběd. Někdo vytáhl řízečky od maminky, jiní si začali vařit vše, co vás napadne. Po obědě si někteří našli místo, kde se pohodlně natáhli a odpočívali. Po poledním odpočinku jsme se rozdělili na dvě části, jedni šli hledat druhou kešku, další zůstali v chatě. Výprava pro kešku se protáhla skoro na 3 hodiny a kromě jejího úspěšného nalezení jsme navštívili také nedaleký hradlový most v Rechlích, který nás ohromil, a vůbec jsme si zasněženou procházku moc užili. Po návratu z výletu nás čekalo příjemné překvapení, Píďák pro nás uvařil výborný guláš s kaší. Večeře byla tak dobrá, že jsme se olizovali až za ušima. Potom jsme šli hrát jednu z nejzajímavějších her, Letadla. Každý si vybral svoje letadlo, pak jsme se rozdělili na Spojence a Osu a začala obrovská letecká bitva, která se rozšířila na dva stoly. Po vítězství Spojenců jsme si prostřídali letadla a dali si odvetu. V této bitvě vyhrála Osa, takže to skončilo plichtou. Po letecké bitvě byli všichni piloti unaveni, tak jsme šli na kutě. Po probuzení do zasněžené Šumavy jsme si ještě zahráli různé karetní hry. Ale jak se blížila 14. hodina, vše jsme si sbalili, uklidili, zamkli chatu, naposled se zkoulovali, nasedli do aut a odjeli jsme směr Tlučná.

 

Fotogalerie: Klubová chata 2015

Výletní chata Bílého vlka 28. – 30. 8. 2015

Podrobnosti
Kategorie: Bílý vlk
Vytvořeno: 4. 9. 2015 18:25
Napsal Bára

Bylo velmi slunné páteční poledne a osm odvážných roverů a rangers se vydalo na výletní klubovou chatu. Autobusem jsme se dostali nejprve do Plzně a odtamtud poté do Rožmitálu pod Třemšínem. Vzhledem k tomu, že jsme jeli autobusem a ne vlakem, nás cestou netrápilo žádné zpoždění, jen hrozné vedro :). V Rožmitále jsme nakoupili pár nejnutnějších nutností (třebas hořčici za 4,90...nekup to) a vydali se na dlouhou, strastipnou a kopcovitou cestu k hájovně Na Dědku. Když jsme se tam konečně doplaholčili, naskytl se nám výhled na naše obydlí pro příští dva dny. Hájenka byla doopravdy velmi hezká a bylo v ní poměrně chladno, což bylo super! Večer jsme si u táboráku snědli pár špekáčků a zazpívali si i několik písniček. Všichni jsme šli spát v rámci možností brzy, jelikož nás další den čekal výlet někam do neznáma, tak abychom byli řádně odpočatí.

Ráno nás vzbudil blesk foťáku (děkujeme Tomsíku), každopádně pár nejmenovaných jedinců se z postele vyhrabalo až v deset. Po snídani už byl vlastně skoro čas na oběd, tak jsme šli pouze do nedaleké CHKO, v níž se mělo nacházet hned několik druhů zřídka se vyskytujících rostlin. Bohužel jsme žádnou nespatřili. Po obědě sestávajícím z čínských polévek, fazolí či rýžových nudlí jsme se vydali na rozhlednu Třemšín, která tam vlastně nebyla a poté na Hengst. Hengst je takový nevýrazný kopeček a nikomu se tam moc jít nechtělo, každopádně to za tu námahu rozhodně stálo, cestou tam jsme procházeli doopravdy překrásnou krajinou. Když jsme se konečně dostali na ten super kopeček, zjistili jsme, že tam vlastně také nic není a pomalu ale jistě jsme se chystali jít zpět. Cesta se maličko protáhla a nakonec jsme zjistili, že jsme za odpoledne nachodili 16,5 km! Večer jsme opět zpívali a hodovali u ohně.

V neděli ráno jsme se rychle nasnídali a poté už šli jen balit, jelikož po poledni jsme měli odevzdat klíče od hájenky. Cesta zpět nebyla tak hrozná jako cesta tam. Ačkoli sluníčko svítilo velmi intenzivně, zvládli jsme to vcelku rychle. V Rožmitále jsme si ještě koupili něco k jídlu, pokecali s absolutně neznámým člověkem a hurá domů.

Musím říct, že jsem si to velmi užila. Takže si to ráda někdy příště zopakuji!

Fotogalerie: Výletní chata Bílého vlka 28. – 30. 8. 2015

 

Natírání stolů

Podrobnosti
Kategorie: Bílý vlk
Vytvořeno: 4. 9. 2015 18:19
Napsal Maty

K přípravě na tábor nepatří jen program, ale také nutná obnova vybavení. Letos přišly na řadu stoly, které sice výborně slouží, ale léta jim zkrátka dávají zabrat, a tak jsme se v neděli 21. 6. sešli u Šikyho na zahradě, abychom s tím něco udělali. Chopili jsme se štětců, a když jsme po pár hodinách odcházeli, stačil jeden pohled na dvakrát natřené stoly, které vypadaly jako nové, a mohli jsme si říct, že úsilí se vyplatilo!
Všem natěračům patří velký dík.

Fotogalerie: Natírání stolů

Bílý vlk na Obroku 2015

Podrobnosti
Kategorie: Bílý vlk
Vytvořeno: 30. 6. 2015 22:00
Napsal Maty

Ve dnech 10. – 14. 6. se v libereckém sportovním areálu Vesec konalo celostátní setkání skautů a skautech starších 15 let pod názvem Obrok15. Mezi přibližně 1500 účastníky nemohla chybět ani skupinka z našeho střediska reprezentující klub Bílého vlka ve složení Bára, Ananas, Žába, Robin, Eda, Tomsík a Maty. Čekalo na nás 5 dní plných zábavy, sluníčka, poznávání nových lidí a zajímavého programu. Ve středu krátce po 14. hodině jsme dorazili na místo a po zaregistrování a obdržení nášivek, šátků, pásků na ruku a brožurek s kompletním programem jsme si dali do stavění stanů, během odpoledne jsme si prošli celý areál, zajezdili si na koloběžkách a večer si užili zahajovací ceremoniál s koncertem Voxela, který zároveň složil hymnu letošního ročníku. Čtvrteční dopoledne bylo věnované službě, a tak jsme pomáhali na nejrůznějších místech po celém Liberci (natírali jsme skokanský můstek na Ještědu, připravovali program pro děti ze ZŠ, uklízeli v Lidových sadech a také v Jedličkově ústavu).

Fotogalerie: Bílý vlk na Obroku 2015

Číst dál...

TEPfaktor

Podrobnosti
Kategorie: Bílý vlk
Vytvořeno: 26. 4. 2015 0:00
Napsal Maty

V neděli 26. 4. 2015 se skupinka odvážlivců ve složení Kubajs, Kubička, Festrová, Tomsík a já vydala na společnou cestu. A kam? No přece do vesničky s názvem Chotilsko, právě zde se totiž nachází obdoba komplexu inspirovaného známou televizní soutěží Pevnost Boyard, v Čechách mu ale říkáme TEPfaktor. Účast v téhle teambuildingové hře nám středisko darovalo jako odměnu za dlouhodobou práci pro něj. Hned po příchodu na nás dýchla zvláštní atmosféra tohoto místa a po uvedení do hry a seznámení s pravidly plnění úkolů jsme se mohli pustit do plnění výzev. Za mnoha dveřmi na nás čekala pestrá škála úkolů zaměřených na fyzičku, obratnost, trpělivost, šikovnost nebo třeba logické myšlení. Hlavním spojujícím článkem potom byl fakt, že k úspěšnému splnění většiny úkolů byla bezpodmínečně nutná vzájemná spolupráce celé skupiny. A co všechno jsme si vyzkoušeli? To se nehodí prozrazovat, důležité je, že jsme si tohle odpoledne skvěle užili, párkrát možná i překonali sami sebe a účast můžeme všem vřele doporučit!

Ještě jednou děkujeme!