Podrobnosti

Kategorie: Bílý vlk

Vytvořeno: 16. 4. 2010 15:49

Napsal (Vencek)

Generální štáb, pátek 16. 4. 2010 17:45
Přísně tajný rozkaz. Skupina 5 vojáků ve složení voj. Kubajse, voj. Kubičky, voj. Baterky, voj. Vencka a voj. Pavla s plk. Jarrym ve vedení se vydává na tajnou misi, jejíž cíl je zatím v utajení.
První úkol zní: najít a zajistit oblast, kde se skrývají informace o dalších informacích. K dispozici je fotomapa, na které je označeno místo předpokládaného výskytu hledaných dokumentů.

Generální štáb, pátek 16. 4. 2010 18:15
Vyrážíme na cestu. Po půl hodině příprav a nezbytné údržbě všeho možného se vydáváme do oblasti na sever od obce Tlučná nazývané střelnice.

Les před střelnicí, pátek 16. 4. 2010, 18:52
Přiblížili jsme se ke střelici. Ze štábu přišla informace, že se v oblasti může vyskytovat nepřítel. Byla vybrána hlídka. Voj. Kubajs a voj. Kubička se vydávají prozkoumat situaci. Po zajištění části prostoru se vydává zbytek skupiny k objektu a zakládá místo pro zraněné.

Střelnice, pátek 16. 4. 2010 19:15
Provádíme průzkum oblasti. Nepřítel je dobře vyzbrojen a vyskytuje se v zatím nezjištěném počtu. Jsou slyšet některé rozhovory.

Střelnice, pátek 16. 4. 2010 19:30
Zahajujeme útok. Počet nepřátel je odhadován na čtyři. Po více než hodonovém boji jsme konečně obsadili úkryt, kde byl kufřík a nějaké zásoby. Bezprostředně po zajištění místa a nejbližšího okolí jsme vyluštili tajnou šifru, která vedla ke kódu, kterým se dal bezpečne kufřík otevřít. Obsahoval mapy a speciální armádní zapalovací zařízení pro každého. K mapám byl přiložen vzkaz - náš informátor je zajat, když přijdeme včas, můžeme ho zachránit. Akce byla naplánována nazítří, nyní jsme se vrhli na rozebrání zásob, které jsme objevili v krytu. Jednalo se o jídlo, dýmovnice a plastickou trhavinu C4. Vencek a Kubajs zašli pro dřevo a rozdělali oheň.
Složili jsme zbraně, povečeřeli a klábosili o všem možném i nemožném.

Střelnice, pátek 16. 4. 2010 21:18
První přerušení. Kubajs, který se vydal na hlídku okolo zajištěného sektoru slyšel podezřelé zvuky a domluveným signálem zavolal posilu, která obešla území z opačné strany. Nakonec se zjistilo, že šlo o planý poplach. Opět jsme usedli u ohně a rokovali.

Střelnice, pátek 16. 4. 2010 22:04
Druhé přerušení. Vencek upozornil na šum v trávě. Pavel souhlasil, všichni popadli zbraně a rozprchli se do okolí. Prohledali jsme každou píď, avšak nekde nikdo. Neustále však hrozilo, že nepřítel zaútočí.

Střelnice, pátek 16. 4. 2010 22:45
Do vzduchu vylétla světlice. Velitel tiše zanadával a rozdával rozkazy. Cílem bylo se dostat z dosahu světla ohně. Ozvala se první střelba. Zatím žádní zasažení. Chvíle ticha, nic se neděje. Jsem ukryt na stráni, vidím na oheň, na opačný konec Střelnice. Vedle mě tiše sedí Jarry. Zatajujeme dech, abychom se neprozradili. Kde jsou ostatní? To nevíme. Druhá světlice. Opětovná palba. Plukovník se rozhodl, že půjde hodit granát. Bohužel, jednalo se o nějaký zmetek a nepodařilo se jej aktivovat.
Stále jsem ukryt na stráni. Občas se ze tmy vynoří kužel světla, ozve se střelba, která po chvíli utichá. V dáli slyším, jak se jeden nepřítel vzdává. Zřejmě mu došla munice. Jsou to bambůčové, ani dostatek munice si nevzali.
Objevil se další kužel oslepujícího světla a střelba. Dva naši jsou zraněni. Světlo zhaslo a já ve tmě vidím pohybující se siluetu nepřítele. Vystřelil jsem ze své karabiny a navzdory tmě, která tu byla jsem se trefil. Výstřel mě však prozradil a z boku na mě vystřelil poslední zbývající nepřítel. Zraněn se ploužím do bunkru, kde zjišťuji další ztráty. Prohráli jsme, nepřítel dobyl bunkr. Sebral, co se mu hodilo a zmizel ve tmě. Ošetřili jsme si zranění a šli spát. Bude to krušná noc. Budíček je v 05:50.

Střelnice, sobota 17. 4. 2010 05:50
Ozval se zvuk budíku. Všichni se postupně probouzíme a tiše nadáváme, jaká je zima. V noci muselo mrznout, Kubajs má namrzlý spací pytel. Balíme a rychle se přesouváme se na štáb, kde odkládáme přebytečné věci. Musíme jednat rychle, jde tu o život.

Generální štáb, sobota 17. 4. 2010 06:40
Dorazili jsme podle plánu. Rychle se zbavujeme zbytečností. Máme nařízen přesun speciálním armádním vlakem.

Nádraží, sobota 17. 4. 2010 07:14
Vlak přijíždí. Nasedáme a vzdalujeme se od velitelství. Cestou probíráme vše možné, řešíme plán. K dispozici máme fotomapu objektu, kde se pravděpodobně náš nepřítel snaží ukrýt rukojmí.
Nádraží Plasy, sobota 17. 4. 2010 09:00
Vystoupili jsme z vlaku. Hledáme cestu, kudy se dostaneme k cílovému objektu. Navigátor určil směr a vyrážíme. Bude to dálka, musíme nepřítele překvapit.

Cestu z Plaského nádraží k cílové oblasti jsem si nemohl zapisovat průběžně, nebyl na to čas. S ohledem na to, že za chvíli musíme zaútočit, ve zbytku pauzy na oběd v rychlosti napíšu, co se stalo. Náš navigátor se zmýlil a zašli jsme si asi 2 kilometry mimo. Máme ho všichni moc rádi, uvážíme-li hmotnost naší výstroje, výzbroje a zásob. Dolaďujeme plán útoku, jde tu o moment překvapení. Velitel se spojil se štábem a ohlásil přiblížení k objektu.

Vojenský objekt Hadačka, sobota 17. 4. 2010 13:00
Přiblížili jsme se k bráně objektu. Zdá se, že je opuštěný, avšak zdání klame. Ve vrátnici nalézáme plán objektu, který zde zanechal náš člověk. Máme několik úkolů:

• Zajistit muniční skad.
• Narušit statiku klíčové budovy.
• Dobýt velitelskou budovu a zničit rádio.
• Zlikvidovat jednotky nepřítele v kasárnách.

Jelikož jsem neustále pod palbou, nemohu se věnovat svému deníku. Vše sepíšu, až to tady všecko zlikvidujeme a zachráníme informátora.

Když jsme dorazili do objektu, zdálo se, že tu nikdo není. Opatrně jsem prozkoumávali každý metr. Za jakousi garáží jsme narazili na první odpor. Po půl hodině bojů se podařilo nepřítele eliminovat. Jak se však později ukázalo, stačil přivolat posily a když se nám podařilo zajistit muniční sklad, zaútočil na nás. Bohužel, někteří vojáci byli zaneprázdněni vyprazdňováním se, takže jsme v momentu překvapení měli ztráty. Bylo to jako blitzkrieg. Naštěstí velitel se svým tommygunem zachránil situaci a útok odrazil. Ošetřili jsme si zranění a pustili se do dalšího útoku. V muničním skladu jsme nalezli nějaké rozbušky a granáty a také spoustu munice.

V areálu byl klid. Kubajs s Kubičkou se vydali zlikvidovat první sloup. Nikdo nečekal, že se v budově bude skrývat nepřátelská armáda. Jakoby znali naše plány. Kubajs i Kubička jsou zraněni, musíme je ošetřit. Je potřeba vymyslet plán. Vzali jsme to zezadu, podařilo se nám tak odpálit některé sloupy držící budovu. Zbývalo posledních pár a nepřítel nabral nové síly. Opět nám ztížil situaci, ale už nebyl tak silný, jako předtím a zatlačili jsme ho zpět.

Běžíme do muničáku doplnit munici a chystáme frontální útok na velitelskou budovu. Naštěstí v ní byl jen jeden nepřítel, zbytek byl venku. Budovu jsme po krátkých bojích zcela dobyli, avšak s několika zraněnými. Ty jsme ošetřili a pokračovali v plnění rozkazu. V budově se mělo nacházet rádio, kterým naši protivníci přivolávali posily.
Nechápu, proč to nebyl první úkol, zlikvidovat jej, ale budiž, asi to mělo nějaký svůj význam.
Dlouho jsme ho nemohli najít.
Po několika desítkách minut drahocenného času jsme rádio objevili ukryté ve sprchách. Kdo by ho tu čekal. Kolega měl u sebe jednu C4 i s rozbuškou. Nastražili jsme nálož a vzdálili se. Zřejmě nějaký zmetek, nevybuchl. Musíme přijmout náhradní opatření. Svou karabinou jsem sestřelil nálož z rádia a nahradil ji svým posledním granátem, který vybuchl a rádio bylo zlikvidováno.

Nýčko zbýval již poslední úkol. Odpočinuli jsme si, doplnili munici, granáty a vydali se na útok.
Dobýt kasárna nebylo tak snadné, jak se zprvu zdálo. Nepřátel bylo více než dost. Munice kvapem docházela, zato počet nepřátel se držel na stejném počtu. Vyčistit dvě krajní budovy byl tvrdý oříšek. První však šla bez problému. Druhá, neboli prostřední šla také dobře, ale jeden z těch zmetků se tam furt udržoval. Nějaký elitní voják. Nechali jsme ho tam a pokračovali ke třetí budově. Zde jich bylo nejvíc.
Tento úkol trval nejdéle ze všech. Nakonec se nepodařilo všechny nepřátele zcela zničit. Složili zbraně a vzdali to, asi těch gaunerům došla munice a nevěděli, co dál.
Složili zbraně a s kalhotami plnými bobků před námi utekli. Musím však uznat, že jsme úplně všichni utrpěli několik zranění a že nám dali skutečně zabrat.

Vítězoslavně jsme povečeřeli. Bohužel se nám našeho informátora nepodařilo zachránit, evidentně se zachránil sám.
Úkol jsme splnili dle mého názoru na výbornou a ze štábu pro nás poslali konvoj.
Ten nás naložil cca v 19:00 místního času a jeli jsme domů.

Pokud tento deník někdo jednou vyhrabe někde kdesi, rád bych poděkoval všem mým spolubojovníkům.

Akce se zůčastnili
Plk. Jarry s "Tommy Gunem"
Voj. Kubajs se svou M16
Voj. Kubička s M14 "Murlokem"
Voj. Baterka s brokovnicí SPAS 12. Jeho původní zbraň - japonská útočná puška JSDF 89 se rozbila (budiž jí země lehká).
Voj. Vencek s karabinou Kar 98k
Voj. Pavel s M4CQB