3. oddíl R&R "Bílý vlk"

Zimní výprava na Gutštejn

Je sobota 9.1.2010 ráno a my (Hans, Kubajs a Baterka) čekáme na posledního člena naší výpravy, který zaspal. Po chvíli ale vyrážíme, i přes varování meteorologů o sněžení a mrazivém větru do Vochova na vlak, kde se chvíli před příjezdem vlaku setkáváme s Jarrym, který nás doběhl. Cesta vlakem netrvá ani hodinu i s přestupem v Pňovanech a my vystupujeme v Trpístech na zastávce. Zkoumáme mapu a po chvilce jdeme směrem do obce Trpísty. Jdeme po silnici, která vede přes pole a nás bičuje mrazivý vítr.

 

Po příchodu do Trpíst potkáváme Tři krále a tak jim přispíváme na sbírku. Pokračujeme do Horských Domků a lesem do Mydlovar, kde si dáváme malou svačinku. Z mydlovar stoupáme do strmého kopce a pokračujeme po zelené turistické značce až na Šipín. Odtud jdeme po červené až na Gutštejn. Cestou si ještě prohlídneme několik "řopíků" (lehké opevnění), které jsou volně přístupné a jsme skoro sraženi "bláznivým" cyklistou. Cesta vede lesem podél potoka, až v dálce vidíme zříceninu hradu Gutštejn. Výstup k hradu je trochu ztížený sněhem, ale i přes klouzající boty to zvládáme. Po krátké prohlídce zasněžené zříceniny jdeme dále po červené a hledáme trampskou chatu, která stojí na druhé straně potoka a měla by být přístupná. To se ale ukáže jako omyl, protože chata byla uzamčená masivním zámkem. Ale abychom se vůbec k chatě dostali, museli jsme přejít potok přes úzkou lávku bez zábradlí, která byla pokrytá ledem a sněhem. Museli jsme přecházet velice opatrně, abychom se vyhnuli nechtěné koupeli v mrazivé vodě. V ohništi u chaty jsme rozdělali oheň a konečně jsme si opekli buřty, na které se všichni těšili, protože jsme měli už strašný hlad. Jarry si ještě uvařil v ešusu gulášovou polévku, kterou jsme mu samozřejmě pomohli sníst. Po uklizení tábořiště jsme se vydali směrem k Papírovému Mlýnu, ale potřebovali jsme se dostat zpět na správnou stranu potoka, k čemuž jsme tentokrát využili vzdálenější lávku, která byla o mnoho lepší než ta minulá. Kousek od mlýna je železniční zastávka Strahov, odkud pojedeme lokálkou domů. Do příjezdu vlaku ještě zbývalo asi čtyřicet minut a tak jsme se šli podívat na nedaleký Machařovský Mlýn, kam jsme jako malí jezdili na tábory. Ale to už se chýlilo k našemu odjezdu a tak jsme se vrátili na zastávku a čekali na vlak. Cestou zpět jsme opět přestupovali v Pňovanech, kde měl vlak malé zpoždění, ale to nám ani nevadilo, protože jsme věděli, že z Vochova do Tlučné se svezeme autem.