Podrobnosti

Kategorie: Bílý vlk

Vytvořeno: 26. 3. 2006 20:32

Napsal Miroslava Mottlová (Miry)

Sešli jsme se v pátek před pátou u klubovny. Celkem nás bylo osm. Naskládali jsme tedy boby, batohy a proviant do aut a vyrazili směr Modrava. Cesta ubíhala docela rychle, došlo i na zajímavé setkání. A to našich obou vozů a srnky, která se procházela po silnici. Na chajdu ve Filipově Huti jsme dorazili po osmé večer.

Rozdělili jsme si práci a za nedlouho už jsme baštili párky u teplých kamen. Hlavní náplní pátečního večera bylo nabrat síly na další den. Domluvili jsme se na budíčku a Štichýnek s Jarrym se přihlásili, že nám udělají snídani. Bylo to sice podezřelé, ale lákavé. Tak jsme se zahrabali do spacáků a usnuli zaslouženým spánkem.

Ráno nás probudily kapky deště bušící do střechy. To nás ale v postelích nezdrželo, navíc nás dole čekala snídaně. Jaké ale bylo překvapení, když jsme místo těch dvou našli klubáckou kroniku se vzkazem, že se sejdeme na místě, které je na fotce, ve 12:00.

Rychle jsme se nasnídali, sbalili a vyrazili směr Kvilda. Naším cílem měla být Jezerní slať. Cestu jsme si krátili zpěvem a pozorováním zasněžené krajiny. Asi tak kilometr před cílem se nám na obzoru objevily dvě postavy. Byl to Jarry se Štichýnkem a šli nám naproti, aby nám oznámili, že Jezerní slať je v zimě uzavřená. Vrátili jsme se zpět do chaty, kam za námi dorazili Píďa s Janinkou a Matýskem.

Po vydatném obědě a odpočinku jsme opět vyrazili ven. Tentokrát konečně bobovat. Počasí se začalo zlepšovat a my vesele dováděli na svahu. Večerní program byl ve znamení her s překládáním papíru. Nejprve jsme si hráli na básníky. V této disciplíně byl nejvýraznější Štichýnek a Ryba se svou dupající selkou v lese. Další hrou bylo malování obrázku podle věty a naopak. Ani zde Štichýnek nezahálel. A tak jsme se pěkně nasmáli. Na dobrou noc jsme si ještě z Máchalem a kytarou zazpívali pár písní a pak do hajan.

V neděli jsme posnídali, poklidili, uvařili obýdek a pak už nás čekala jen cesta domů.