1. oddíl "Bílý bůvol"

Po stopách krve

Je tu neděle 13.5.2007 a nejsem jediná z holek, co si myslí, že by měla začít oddílovka. Na dveřích objevujeme záhadný svitek a v něm zprávu o únosu našich rádkyň, který provedli skřeti.

Neleníme a vyrážíme po krvavých skvrnách. Cestou potkáváme kupce, kterému skřeti ukradli kuřata. Prý šli ke skřetí bráně, ale na ní visí zámky s kódy napsanými „skřetsky“.

Rozdělujeme se na dvě skupiny a začínáme s mapou v ruce honbu za písmenky. Okolo třinácté hodiny jsme kousek za Myslinkou. Zanedlouho se před námi tyčí skřetí brána a u ní podivný poutník. Prozrazuje nám, jak porazit zákeřné skřety.

Rozděláváme oheň a vaříme bylinkový lektvar, kterým polijeme střelivo. A to už doráží i naše druhá skupina. Společně poléváme šišky kouzelným lektvarem, bereme je do zásoby a pomocí hesel otvíráme skřetí bránu. Po pár metrech narážíme na první skřety. Zdrhají zbabělci a nevědomky nás vedou do svého doupěte.

Nedaleko něj svádíme velkou bitvu. Skřeti bojují z posledních sil a nám dochází kouzelná munice. Připravujeme se k poslednímu útoku, „hurááá huráá“ poslední skřeti padají k zemi.

V jejich doupěti nacházíme klec se zajatci. Naše rádkydně v ní leží bez hnutí. Vysvobozujeme je a ošetřujeme. Je to dobrý, probraly se. Jediní, kdo to odnesl jsou kupcovo kuřata, ty jsou dozlatova opečená a tak posloužila jako výborný oběd.

Po nabrání nových sil jsme se společně vypravili zpátky do Tlučné, povyprávět doma o naší statečnosti.