Oddílová výprava aneb po stopách Františka Malocha
- Podrobnosti
- Kategorie: Bílý bůvol
- Vytvořeno: 28. 7. 2017 21:42
- Napsal Maty
V sobotu 6. května se na palubě autobusu, který chvíli po deváté hodině mířil z Tlučné do Plzně, sešlo 9 členek dívčího oddílu, abychom společně vyrazily na procházku po blízkém okolí Plzně. Čekal nás rychlý přesun do sadů Pětatřicátníků a poté už nás linka č. 20 dovezla do startovního bodu naší cesty – na Bílou Horu. Právě tady totiž začíná stezka věnovaná botanikovi Františku Malochovi, kterou jsme se rozhodly zdolat. Abychom si výlet co nejvíce užily, cestu nám zpříjemňovaly různé úkoly a aktivity. Hned na začátku jsme tak dostaly na starost plyšového medvěda Mauglího, kterému jsme zpívaly, pokud byl během cesty smutný. Jedna z nás také získala „klíště“, tedy kulík na prádlo, který musel být během cesty nenápadně přemisťován z člověka na člověka. Hlavními úkoly v první části cesty pak bylo sledovat, jestli jdeme po žluté značce a také si najít a voskovkou překreslit strukturu kůry 3 různých stromů. První větší přestávku jsme si daly u Čertova mlýna, kde jsme posvačily a vyzkoušely si novou hru se zvířecími zvuky.
Počasí nám opravdu přálo, svítilo slunce, bylo teplo a my jsme začaly stoupat po stezce vedoucí podél Berounky. Na Malochově skalce jsme si prohlédly návštěvní knihu a také malého mloka, který se vystavoval na skále. Po chvilce byl opět čas na krátký odpočinek, který si holky vyplnily stavbou domečků pro housenku. Další část stezky vedla lesem a potom také přes obec Druztová, ve které jsme obdivovaly útočiště patřící členům woodcraftu.
Před námi byl závěr výletu, a sice výstup na zříceninu hradu Věžka, odkud byl krásný výhled na řeku. Na hradě zrovna probíhal úklid, a tak jsme se rozhlédly po okolí a svačinu jsme si snědly v podhradí. Pak už nám zbývalo jen dojít do kempu U Dolanského mostu, kde jsme si všechny za sportovní výkon v parném dni dopřály studenou zmrzlinu. Příjemně osvěžené jsme pak zdolaly závěrečný kopec a cestu na vlak do Chrástu. Do příjezdu vlaku ještě nějaká ta chvilka zbývala, tak jsme si ji zkrátily hádáním jmen pohádkových postav podle zadaných indicií. V Plzni už nás pak čekal jen rychlý přestup na vlak do Tlučné a pár minut před půl šestou jsme se rozcházely domů. Unavené, opálené, ale šťastné. Tak doufám, že na příštím výletě se sejdeme v ještě hojnějším počtu.
Fotogalerie: Oddílová výprava aneb po stopách Františka Malocha
Skautský turnaj ve frisbee
- Podrobnosti
- Kategorie: Bílý vlk
- Vytvořeno: 28. 7. 2017 21:40
- Napsal Kubička
Je to až neuvěřitelné, ale sen se stal skutečností a my se tak dokázali domluvit a zúčastnit se společné akce, kterou jsme si extrémně užili! V sobotu 29. 4. jsme se ve skupince složené z Festrové, Kubičky, Martina, Muffina, Špéti a Tomsíka zúčastnili neobyčejného turnaje o PIZZU! Ano, čtete správně, o lahodnou pizzu dle vlastního výběru. Jediné, co jsme pro to museli udělat, bylo vyhrát pár zápasů ve frisbee proti zkušeným soupeřům, nic obtížného... Pojmuli jsme to tedy jako výzvu a vyhráli tak dva zápasy ze šesti, ve dvou jsme uhráli remízu a dva týmy jsme nechali vyhrát, aby nám ostatní netvrdili, že jsme moc dobří :-). Nakonec dostal pizzu každý zúčastněný tým a mohl si tak vychutnat část svého vítězství nejenom ve hře, ale i nad sebou samým, protože kdo tvrdí, že frisbee je jednoduché, asi ho nikdy nehrál. Závěrem jen mohu napsat, že se moc těšíme na další akci a hned jak se nějaká taková objeví, můžete z ní očekávat další článek.
Fotogalerie: Skautský turnaj ve frisbee
Okresní kolo Svojsíkova závodu 2017
- Podrobnosti
- Kategorie: Bílá růže
- Vytvořeno: 2. 5. 2017 20:40
- Napsal Bobři
Dne 22. a 23. 4. se konal skautský závod zvaný Svojsíkáč. V sobotu v 8:20 byl sraz na tlučenském nádraží, odkud jsme jeli do Plzně. Tam jsme přestupovali na vlak, který jel do Chrástu u Plzně. Od tohoto nádraží jsme šli 1,7 km do kempu u Dolanského mostu. Zde jsme si postavili stany a do nich jsme dali naše věci. Pak následoval nástup, kde jsme se dozvěděli potřebné informace. Po nástupu jsme šli na start, kde byla malá scénka a pak jsme si opisovali stanoviště na naši mapu. Když jsme měli opsaná stanoviště, tak jsme vyrazili. Byla tam zajímavá stanoviště, např. šplhání po skále nebo jízda s lodí po vodě. Po návratu do kempu jsme si museli vařit. Udělali jsme si buřtguláš a dopadlo to docela dobře.
Po mrazivé noci ve stanech jsme se vzbudili, dali jsme si snídani a v 9:00 se otevřela stanoviště, takže jsme opět vyrazili na trať. Přes koleje jsme nemohli, takže jsme šli skrz viadukt, a proto jsme nestihli tolik stanovišť. Když jsme se vrátili do kempu, tak jsme balili stany. V balení nás přerušil další nástup, kde jsme zjistili, že jsme předposlední. To ale nikomu nevadilo, protože nejde o to vyhrát, ale jde o to si to užít a to jsme splnili. Po nástupu jsme si dobalili a vyrazili na vlak.
Družina Bobrů se zúčastnila ve složení: Matýs, Milan, Pavel, Bohouš, Strig, Šmates, jako doprovod jel Kapr a Maty.
Fotogalerie: Okresní kolo Svojsíkova závodu 2017
Velikonoční výprava 2017
- Podrobnosti
- Kategorie: Střediskové akce
- Vytvořeno: 2. 5. 2017 20:39
- Napsal Maty, Ťapík
I letošní Velikonoční pondělí, které připadlo na 17. duben, se v našem středisku neslo v duchu tradiční výpravy. V 9 hodin jsme se sešli u klubovny, následovalo přivítání a pak už jsme vyrazili starou známou cestou. Kousek od dubu jsme potkali pasáčka, kterému někdo unesl beránky ze stáda. Samozřejmě jsme souhlasili, že mu pomůžeme s jejich nalezením. Cestou jsme postupně plnili úkoly a získávali za ně různé suroviny potřebné k výrobě jakéhosi lektvaru. Tak třeba Zvonilka procházela poslepu bludištěm pro recept, část cesty jsme absolvovali jako trakaře pro získání trpasličí soli a bloudili jsme trpasličím podzemím, abychom získali speciální olej. K získání další suroviny jsme museli vyplnit dotazník, který se ptal například na jméno nejstaršího člena výpravy, počet žlutých domů v Myslince nebo třeba počet aut, která v ní potkáme. Mezi dalšími úkoly nechybělo ještě vytvoření chiméry nebo uvázání modré nebo červené bavlnky na ruku všech účastníků. Kousek od Pohodnice jsme potkali Areu, která nás vyzvala k vyluštění hádanky, abychom mohli pokračovat dál v cestě. Jako nápovědu jsme použili dopis, který jsme cestou našli, nazvaný „Otevřít, až se bude hodit“. A vyplatilo se. Po chvíli jsme přišli na heslo Sněženka a Area nás vyzvala, ať se rozdělíme na 2 skupiny. A tady už se naše vyprávění rozcházejí…
Modří, tedy ti menší účastníci výpravy, si nejprve ze získaných surovin umíchali lektvar. Poté jsme společně sešli níž k potoku, kde jsme spatřili tajemnou bytost. Byla to Selene a pod pláštěm se jí houpali ukradení beránci. Zjistili jsme, že vidí jen to, co se pohybuje a má u sebe několik magických vajec, která je potřeba získat, aby ztratila svoji moc. Postupně se podařilo se k ní proplížit a vajíčka odstranit. Pak už zbývalo jen pokapat ji oním magickým lektvarem a získat beránky zpět. Věc se podařila, jen byla škoda, že právě ve chvíli našeho vítězství začalo pršet a déšť nás poté provázel po celý zbytek cesty. Hlavní část úkolu tedy byla splněna, a protože nám pořádně vyhládlo, vrhli jsme se na přípravu ohniště a zaslouženou odměnu v podobě pečených buřtů. A než jsme vyrazili zpět, ještě jsme si také pochutnali na beráncích. Cestou domů jsme pak sklízeli značení a taky provázková bludiště a vhod nám v tom nečase přišel i teplý čaj. Ke klubovně jsme přišli přibližně v 15 hodin. Mokří, ale šťastní z výborně splněného úkolu.
A o tom, jak si po zbytek cesty vedli červení, povypráví Ťapík:
Zatímco naše světlušky s vlčaty hledaly první dva beránky, skupina skautů a skautek posvačila, aby nabrala síly nutné k pokračování v cestě na zříceninu Buben. Tam jsme měli zachránit zbylé beránky z pasáčkova stáda.
Ovšem nepřízeň počasí, úkoly a výzvy, na které naše výprava cestou narazila, nám naneštěstí cestu nijak neusnadňovaly. Takový útěk před rojem včel, či podcházení mostu, pod kterým mohou jít vždy jen 3 osoby, ale při tom se země mohou dotýkat pouze 2 nohy dohromady, to není jen tak. I přesto se nám podařilo dorazit až na Buben, a cestou jsme si dokonce našli nového kamaráda Huga – vajíčko, co neumělo chodit po svých, a tak ho jednotliví členové skupiny museli nést v náručí.
Tím, že se nám podařilo dorazit až ke zřícenině, naše trable bohužel nekončily. Čekali na nás strážci, hlídající ukradené beránky. Ale protože jsme všichni (až na Huga) hbití a šikovní, podařilo se nám strážce obelstít a beránky získat zpět.
S dobrým pocitem z vítězství jsme rozdělali oheň, posilnili se opečenými buřty, ohřáli se a pak už zbytek naší skautské výpravy (a Hugo) vyrazil domů. Na zpáteční cestě nakonec i déšť ustoupil a usmálo se na nás sluníčko. Lepší konec to snad ani být nemohl.
Fotogalerie: Velikonoční výprava 2017
Malá mlsná opice 2017
- Podrobnosti
- Kategorie: Střediskové akce
- Vytvořeno: 2. 5. 2017 20:38
- Napsal Maty
V neděli 9. dubna vyrazil dívčí oddíl ve složení 9 Dračic a 3 Veverky doprovázený Andy, Ananas a Maty ke klubovnám na Plzeňské cestě, aby se zde zúčastnil tradičního závodu pro světlušky a vlčata, který pořádá středisko Jožky Knappa. Ráno jsme jely už autobusem v 7, a tak jsme dorazily hned na začátek registrace. Čas do začátku závodu jsme si tak krátily hraním ninjů a taky hledáním zlaté rybky. Pak už následoval společný nástup, na kterém děti uvítala opice. Letos se rozhodla, že vyrazí na jamboree a požádala děti o pomoc se sestavením skautského kroje. Ty ochotně souhlasily a na rozpisu si pak přečetly, kdy na pomocnou misi vyrážejí. Naše 3 hlídky vybíhaly až ke konci, a tak si holky čas do vyběhnutí krátily řáděním na doprovodných aktivitách v podobě lanových překážek a taky v aréně. O samotném závodu jsme se toho od nich moc nedozvěděly, snad jen, že to bylo fajn a mezi úkoly bylo třeba šití nebo přiřazování jednotlivých částí kroje. Před vyhlášením si pak ještě všichni účastníci zatančili a zakřičeli při speciálním opičím tanci. Žádná z našich družin se nedostala mezi 5 nejlepších, ale i tak na ně čekala alespoň malá sladká odměna, se kterou ovšem opice utekla a děti si ji nejdřív musely odchytit. Pak už nezbývalo než se sbalit a pomalu vyrazit na cestu zpět. Počasí bylo přímo ukázkové, svítilo sluníčko a do odjezdu vlaku nám zbývalo celkem dost času, a tak jsme si ho ukrátily návštěvou místního krásného hřiště s prolézačkami a houpačkami. Po cestě vlakem domů nás pak čekala ještě výluka, a tak jsme vystupovaly a mohly se všechny společně rozloučit u Schůdků. Tak třeba zase příští rok!
Fotogalerie: Malá mlsná opice 2017
Úklid odpadků v okolí Tlučné
- Podrobnosti
- Kategorie: Bílý vlk
- Vytvořeno: 2. 5. 2017 20:36
- Napsal Maty
V sobotu 8. dubna se naše středisko připojilo k úklidu obce a jejího okolí, který uspořádali tlučenští myslivci v rámci projektu Ukliďme svět, ukliďme Česko 2017. Sešli jsme se v 9 ráno za kapličkou, myslivci si nás rozdělili na pracovní skupiny a každá vyrazila plná odhodlání do předem určené lokality. Na nás čekalo okolí silnic mezi hřbitovem a čerpací stanicí a potom také silnice a les směrem ke staré Vochovské. Celkově se podařilo jen naší skupině naplnit celou multikáru, dalším skupinám společně dokonce nestačil valník za traktor. Nezbývá tedy než doufat, že všechny lokality v uklizeném stavu vydrží, lidé přestanou svůj odpad odhazovat, kde se jim zlíbí, a naše snaha tak nevyjde naprázdno.
Každopádně ještě jednou děkujeme myslivcům za organizaci celé akce, a pokud to v budoucnu bude přeci jen třeba, klidně s námi můžou počítat!
Operace Křížový vrch
- Podrobnosti
- Kategorie: Bílá růže
- Vytvořeno: 2. 5. 2017 20:36
- Napsal Kubička
1. 4. 2017 jsme se s chlapeckým oddílem sešli na vlakovém nádraží, abychom prozkoumali a zmapovali okolí měst Chotěšov a Stod s cílovým bodem Křížový vrch, ze kterého je vidět na míle daleko. V počtu krásných 21 lidí jsme nastoupili do vlaku a započali naši epickou výpravu.
Po výstupu z vlaku jsme obdrželi mapu a souřadnice místa, kam se máme vydat. Společnými silami jsme nejenom zjistili, kam dojít, ale také jsme naučili všechny ostatní členy orientovat se v mapě, aby nás poté mohli dovést do cíle. Cestou jsme si vyzkoušeli, jaké to je být pod velením nespokojeného generála, a tak jsme různě skákali, pochodovali či běhali indiánským během. Také jsme viděli obrovskou žabí rezervaci s miliardou žab.
Po tom, co jsme došli na Křížový vrch, jsme dostali za úkol dohledat spisy, které zde byly zanechány jednotkou před námi. Tyto dokumenty byly ovšem hlídány, a tak jsme se museli oblastí proplížit neviděni a neslyšeni. V dokumentech byly informace o Křížovém vrchu, které jsme si přečetli u ohně, kde jsme si udělali oběd. Následně už nám nic nebránilo v tom vylézt na samotnou rozhlednu a splnit tak úkol prozkoumat okolí. Výhled to byl úchvatný, Eddie si s sebou dokonce vzal dalekohled a díky tomu to dostalo úplně novou úroveň. Dole nám ještě pan správce poskytl přednášku o tom, co všechno jsme mohli vidět, doporučil nám dobít síly na nabíjecím místě a následně se s námi rozloučil, protože my už jsme měli nejvyšší čas vyrazit zpátky na vlak. Ten jsme nakonec v pořádku stihli, a tak jsme včas po náročném výšlapu dorazili domů, kde jsme mohli pořádně odpočívat a dobít síly na další výpravu.
Fotogalerie: Operace Křížový vrch