Články

Tábor "Dead wood" 2013

Letos se náš tábor přesunul do dob indiánů a kovbojů na divokém západě. Naším úkolem bylo najít dávný aztécký poklad, který je ukryt kdesi v okolí. Rozdělili jsme se do družin a povolání, která jsme se museli řádně naučit. Hledali jsme různé odpovědi a vodítka k tomu, abychom mohli nálézt poklad. Naštěstí byla s námi v našem městě Deadwood indiánka, která nám řekla, že je v lesích indián Waupee, který nám pomůže s hledáním pokladu. Prozradil nám, že poklad najdeme, pokud složíme starou mapu a že budeme potřebovat kouzelná pera k tomu, abychom vešli do jeskyně na nedaleké hoře, kde snad zjistíme, kde se poklad skrývá.

Dlouho jsme usilovali o to najít mapu, až nadešla sobota. Tento den se bojovalo v našem Deadwood o nadvládu nad městem. Ve městě byla banka, ve které si šlo vzít půjčku s mastným úrokem, jak to bývá i v našem světě. Taky jsme nosili do zlatého dolu křemeny (zlato), abychom dostali nějaký ten dolar. Mohli jsme chytat koně lasem, hrát v kasínu, prát košile od "krve", pracovat na úřadě pozemků, prodávat v obchodě se zbraněmi nebo popíjet v místním salónu.

 

Dále jsme hledali indiánskou abecedu, abychom rozluštili indiánské zprávy. Také jsme podnikli cestu na nedalekou horu, kde byla další zpráva a my, vůdci družin, jsme šli pro posvátnou vodu, ze které jsme pak dělali uzdravující polévku pro naši zraněnou indiánku.

Nakonec jsme složili mapu, ale pořád jsme nevěděli, kde je ta hora, kde je klíč k pokladu. Pak jsme se dozvěděli, že v okolí tábora bude projíždět dostavník zdejší loupežnické bandy a jejich šéf také usiluje o poklad. Tak jsme dostavník přepadli a ze šéfa jsem dostali pouze to, že klíč k pokladu je na Stříbrné hoře, ale on sám neví, kde ta hora je. Jelikož my jsme měli mapu, kterou jsme usilovně skládali celý tábor, věděli jsme kam jít, a proto jsme neváhali a vyrazili hned druhý den. Cesta byla náročná kvůli špatné cestě a velkému horku, ale i tak jsme to nevzdávali. V jeskyni jsme našli klíč a zjistili, že poklad je opravdu kousek od našeho města Deadwood.

Následující den jsme šli pro poklad. Cesta k němu byla velice náročná a plná pastí a všelijakých nástrah. Na konci chodeb kdesi v aztécké hrobce byly 4 páky, které určovaly osud družiny. Pouze jedna z družin mohla získat poklad a aby toho nebylo málo, všichni jsme oslepli a pouze jeden nás vedl do tábora. Když už byl poklad náš, vyfoukl nám ho místní lapka, ale pak jsme si poklad vzali zpět. Oslavovali jsme jeho nalezení, rozdali si odměny a nakonec nezbývalo než rozebrat náš tábor a hurá domů.