Podrobnosti

Kategorie: Tábory

Vytvořeno: 9. 7. 2000 2:00

Napsal Veronika Pešíková (Kanička)

Naše skautské středisko Krokodýl pořádá plno akcí v průběhu roku pro veřejnost,ale jedna opravdu velká akce není veřejnosti přístupná. Je to Letní skautskýtábor. Vždy trvá 21dní, které strašně rychle uplynou. Tábory jsou vždy za odměnu,tedy za to jak se po celý rok chováme a snažíme.

I letos tomu nebylo jinak. Už pátým rokem stanujeme na louce porostlé lučnímkvítím blízko Čoubova mlýna u Mladotic. Náš tábor se nachází v údolí, kterélemuje řeka Střela a za Střelou jsou velké kopce porostlé statnými smrky.

Prvních sedm dní je věnováno stavbě tábora, hlavně hangáru, stanům a tee-pee.Na tento týden jezdí osoby starší 15-ti let, většinou rádcové družin. Protose těchto sedm dnů nazývá Rádcovský kurz. Letošní “ Rádcák” začal 2. července.Na louku jsme dorazili v odpoledních hodinách a vypadalo to, že začne pršet.Proto jsme na nic nečekali a začali ihned skládat z nákladního auta různé věci.Po vyložení jsme se dali do stavění hangáru, největšího stanu, kde se vaří,jí a za špatného počasí se zde zpívá, korálkuje, píše domů, hrají hry a plnodalších věcí, které nás zabaví. Když jsme ho dostavěli, nanosili jsme do nějvšechny potřebné věci včetně našich kufrů a spacích potřeb (spacáky, karimatky,deky, atd.). Po té dřině jsme se museli posilnit svačinami z domova. V poloviněnaší siesty nás přerušil vítr a následně prudký déšť. Rychle jsme se nahrnulido hangáru a čekali, až přestane pršet. Asi tak za hodinu přestalo pršet, aleto už jsme měli udělané kanálky, do kterých stékal déšť. Díky nim se voda nedostalado hangáru a my nemuseli šlapat v blátě. Vysvitlo slunce a my jsme se pustilido dalšího stavění.

Celý Rádcovský kurz jsme prožili v pohodě až na pár krátkých deštíků, kterénás provázeli i v době samotného tábora.

9. července už jsme netrpělivě vyhlíželi další členy našeho střediska. Následujícídva dny jsme dostavovali tábor a hráli hry. Letošní celotáborová hra spočívalav tom, že jsme byli rytíři, kteří řádně ochraňují svého krále proti zlým puštíkům.Museli jsme prokázat obratnost a chytrost v různých hrách a soutěžích o královobezpečí, odvahu a přesnou mušku v dobývání Radostné hlídky a v neposlední řadětaké smysl pro humor a hudební sluch při večerních táborových ohních. Byl tokrutý souboj, ale nakonec jsme přece jenom nad puštíky zvítězili. Ale jednoujsme měli opravdu na mále a to, když šíp namočený do jakési tekutiny zasáhlprinceznu. Střílejícího puštíka jsme sice našli a potrestali, ale princeznana tom byla velice špatně. Poté jsme celých pět dní hledali květinu nazývanouSTŘÍBRNÝ TRN a ta jediná mohla princeznu zachránit. Nakonec se nám to podařiloa my jsme podruhé vyhráli nad puštíky. Po této záchraně byl vyhlášen královský“ veget , který trval jen jeden den, protože další tři dny byli věnovány naboření tábora.

Na posledním slavnostním táborovém ohni se pár našich sestřiček a bratříčkůstalo světluškami a vlčaty, někteří dokonce skauty. Nesmím také zapomenoutna dva báječné večery strávené s bratry z Holýšova při táborových ohních.

Na příští tábor se opět všichni těšíme a doufáme, že bude ještě hezčí než tenletošní.

I když to už snad ani není možné.